Chrissie has to be healthy :)

Někam jinam...

2010-11-22T21:44:00.001+01:00

http://kristineknowsbest.blogspot.com/

prostě zde končím, ráda bych abyste si mě přepsaly atd. ale je to jen na vás, no dyžtak se mějte pěkně :)

je toho na srdci víc :)

2010-11-21T19:31:00.001+01:00

T. odjel, teď je někde na cestě domů. Bylo to fajn. Ve čtvrtek mi mamka koupila nové černé boty na podpatku (zde). Taky už mám objednaný korzet a ségra mi ho koupí a T. se líbí nejvíc ze všech a snad mi bude a já věřím že mi bude (zde). V pátek jsem si u vietnamců koupila návleky takže mi nebudou mrznout nohy a košilku. Prodávaj to pěkně levně takže z toho mám ohromnou radost :) Včera jsem se přejídala kondenzovaným mlékem vsypaným kokosem a mandlemi.. jako ferrero rocher nebo tak ale ne v kuličkách protože bych se musela patlat. A? Měla jsem 0,2kg méně.. necvičila jsem, možná se jen trochu sexuálně činila ale co to je? A do školy jsem taky nic nedělala.

Po těch mých žracích eskapádách mi došly dvě věci: nikdy nebudu jíst normálně & nechci už hubnout. To "normálně" je normálně pro většinu lidí.. ne dnes jsem jedla mámin oběd a.. nechci jíst maso. Nechutná mi. Ryby a sója.. prso kuřecí a šunky mi nevadí a hovězí mám stále ráda ale.. když se to ještě blbě udělá.. maso mě už nebaví. Taky mě nebaví ruzná teplá jídla a prostě když jsem o tom přemýšlela, chutná mi jen jídlo nekalorické a nebo hodně sladké.. pak jsem přemýšlela dál a vyčlenila věci, po kterých je mi těžko nebo i blbě.. A nakonec mi z toho vyšel seznam povolených: sójových výrobků, zeleniny, ovoce, pečivo, smetanové jogurty, tvarohy, tvrdé sýry, ovesné kaše a cereálie, rýže.. Vše nějak připravené, vše se tottiž dá udělat i blbě.

Jsem dohodnutá s T. že když budu u něj bude mi vypracovávat jídelníčky protože u nich se vaří hrozně - táta před týdnem přines 60kg vepřového. Zvracím už při představě, že se to někde ukrývá v té kuchyni. No děsí mě to dost. U sebe to zvládám dobře a hledám si recepty hlavně na sladké.. nechápu to ale z čokolády a ze všech dalších věcí mi blbě neni, teda pokud to má určitou kvalitu nebo to neni mastné i to kondenzované mléko bylo v klídku :) A v sobotu jsem udělala k snídani americké palačinky a k tomu javorový sirup. Bylo to výborné a navíc javorový sirup je zdravý a tak si vařím a vařím.. a zjistila jsem, že má oblíbená čínská restaurace vaří také velmi levné polívky (25,-) po kterých mi není špatně! A do toho beru psyllium. Zatim je to krátká doba ale cítím se lépe než jiné dny.

S váhou je to takhle - nejsem dokonalá, nejsem křehká.. ale já nechci menší stehna menší zadek a ni menší boky! Na bříško budu cvičit, navíc kvuli korzetu cvičit musím protože až ho budu nosit, budu mít krásně rovná záda, která nepotřebují k podpěře tolik svaly.. A taky chci cvičit i zádové svaly a ruce. Přiznávám naplno, že zbytek mě nezajímá. Na zbytku se bude podílet jedině chůze (no ta moje podpatková láska dá trochu zabrat) a sex, a to mi stačí. Myslím, že víc nepotřebuju, už bych na sebe nebyla pyšná, mohly by mi zmizet ňadra a ženské křivky. Zároveň budu jíst zdravě a třeba začnu dělat trochu jógu, minimálně k tomu abych se dokázala zklidnit a tak. S váhou se chci pohybovat mezi 59-62 kily. Víc jak 62 nechci, to bude můj signál, že je něco zle ale méně než 59 mi taky nepřijde fajn, i když jsem tu váhu na sebe ještě neviděla, teď při 60,8 se cítím akorát :)

Takže co? Vypadá to že se mi blízká na lepší časy, obzvlášť jestli psyllium zabere mohu dát problémům vesměs sbohem protože budu trávit tak jak mám a když nebudu jíst to co mi nedělá dobře, jen se to podpoří. Asi to znamená ten konec tohodle blogu jak jsem o něm mluvila ale na nový ještě nemám čas a musela bych si to rozmyslet takže budu ještě stále tady a pak vám řeknu až se přesunu :) Ale váha a jídlo ze mě nikdy nezmění.. vůbec mi nevadí že jsem jedna z těch co váhu řeší a zajímají jí kalorické tabulky. Jsem na to pyšná, protože jsem se díky tomu začala mít ráda, protože díky tomu je mi mnohem lépe, protože jsem dokázala něco k čemu se plno lidí neodhodlá (ani nevím proč, hubnutí není tak těžké - hrozně ráda bych ostatním radila jak na to). Každá holka má právo na to, být a cítit se krásná! Ale nikdy ne za cenu zdraví, tam je hranice :)

na chvíli poslední článek

2010-11-16T22:04:00.000+01:00

Nebojte :) jde jen o to, že zítra odpoledne přijede T... večer pujdeme na koncert mojí spolužačky a bude to prvně co pozná nějaké mé známé tak snad se za ně nebudu muset stydět, protože T. je celkem kritický ke všem. Dneska jsem jedla převážně ovoce. Jo, to mi chutná ale zbytek věcí moc ne.. je to zvláštní ale budu to respektovat. Neni to kvuli hubnutí, to tělo to samo vyžaduje, samo mě na to láká takže asi ovoce a zeleninu potřebuje.. A mamka napekla kuře na špenát a bramb. knedlíkem. Těším se na špenát! Ale to kuře.. no napadlo mě jak super by byl pangas čistě se špenátem.. A ted nechci nic jiného než rybu :D

S mamkou jsme dnes šly pro opencard, já už ji mám, mamce ji měli vydat a ztratily jsme tim asi 2 hodiny. Super. Mamka z toho byla pěkně nešťastná.. mě držela vidina nových bot, které jsme pak měly shánět ale nic nebylo k nalezení :( v humanicu maj zajímavě věci ale já žiju v praze = město kočičích hlav a místo uzounkého podpatku hledám radši klín a přesně vim jak maj vypadat ale nikde nejsou. A taky jsem zjistila, že pokud je podpatek menší než 6 cm tak se v tom necejtim a nejsem vůbec zvyklá na něco tak divně nízkého. Navíc si v tom přijdu ošklivě.. dřív mi to přišlo super ale od té doby co jsem sehnala krásně botky na 6 a půl a naučila se vnich i přebíhat silnici. No zvyk je železná košile!

A taky jsem zjistila další věc :( Holky, já chci korzet! Ale to vim už dlouho, libuju si v nich a nevadí mi nějaké zdravotní problémy (myslim, že se taky přeháněj). Uznávám názor Dity von Teese, že pro krásu se musí trochu trpět a nemyslím na krásu "pro muže" nebo aby mi holky záviděly.. myslím že ve mně je trochu narcisismu a chci se dovést k nějaké své dokonalosti (což neznamená 35 cm v pase, nebojte) ale.. Achjo, už jako malá (vím jistě, že mi bylo méně než 10 let) jsem si brala nějaké pásky a utahovala si je v pase. Je to asi ve mně.. No a rozhodla jsem se, že by to byl super dárek od mojí sestry k těmto vánocům, koukla na stránku corsetheaven a vybrali jsme s T. jeden do 700,- pro začátek. A přišel mi mail, že mám moc malý pas!! Já mám břicho-špeky vylezlé dopředu a po stránách jsem pevná a prostě mám úzký pas dyt jsem vám to fotila. T. mi dokonce řek že mám podobný pas jako holka co se stahuje už 3 roky (našla jsem fotku). Takže mě by mohly stáhnou asi jen 3,4 korzety z té stránky a to ještě neni jisté, jen pokud budou špatně naměřené takže menší..

Jsem z toho špatná.. znamená to, že jsem neměla hubnout? A přitom rozdíl mezi mojí výškou a váhou je jen číslo 5. Co dělají jiné holky když nemaj peníze na ušití? Achjo.. takže jsem našla slečnu co šije a krásně a asi ji jednou brzo napíšu. Korzet je můj sen a nenechám si ho vzít. Možná jsem se narodila ve špatné době.. vize kariéry mě taky neláká, radši vařim a pečuju o muže a šít bych se taky ráda naučila mnohem lépe (miluju šití). Asi pláču na špatnym hrobě, možná mi řeknete, že jsem pitomá a mám být ráda že mám úzký pas.. ale pro mě je to, jako kdybych šla do obchodu a měly džíny jen 32! Prostě najednou nebudu mít nic a ještě mi to ničí sebevědomí, jako bych na tu věc ani neměla právo..

A moc vám děkuju za minulé komentáře.. Nechtěla bych o vás přijít holky. Každá jste jiná ale každá jste super a některé z vás jste ještě mladé ale rozhodně se asi lišíte od těch co potkávám v metru někdy, to je děs :) Mám vás ráda a zůstaňte své, přemýšlivé a nedokonalé jen v pár kilech navíc nebo pohledu na sebe, ale to se změní :)

musím napsat

2010-11-14T18:59:00.000+01:00

... že vážím 61,0 kilo. Že mě nebaví jíst a jím jen tak. Že když přijde čas večeře, jsem za to hrozně ráda protože to znamená, že jídlo pro mě v ten den už končí a dokonce si často mám dát jen jogurt a ani to se mi nelíbí a radši s ním 5 ředkviček. Možná proto se mi dařilo zhubnout i po tom trávicím problému a nenabrala jsem to zpět. Jím hlavně dopoledne a v poledne a večer... večer už jídlo vůbec nechci vidět. Já na to vždy zapomněla když jsme psala články ale musím si to napsat. Včera večer jsem si lehla na zem, zvedla pánev a nohy a ruce do vzduchu a jen tak si takhle blbla s různými pozicemi těla ve vzduchu a dokázala se nikam nepřevážit.. a to je asi tak vše co mě tyhle dny baví. Prostoupil do mě podzim a samota. A je to zlý, je to špatný protože nechci aby mi T. mojí samotu vzal.

Chrissie dělá něco pro svou budoucnost

2010-11-13T19:56:00.001+01:00

... aneb 18.11. musím učitelce ukázat alespoň nějakých 6 stran maturitní práce

V rámci toho jsem se tedy naučila jednu velmi důležitou věc: nikdy neformátovat maturitní práci až nakonec! (To jsem tedy nedělala, ale je mi jasné, jak v háji by to bylo, když bych to neudělala už dnes.) Je to hrozně těžké i pro ty, co ve wordu pracují často.. doteď nevím jak udělat číslování stránek, aby se počítalo až od druhé stránky a zobrazovalo až od čtvrté.. no a se vzhledem Obsahu jsem měla taky pěkný problém.

Téma mojí práce je Dokumentární film a mám na to napsat 20 stran (minimálně). To číslo neni tolik děsivé, díky řádkování, které se používá 1,5 :) Krom toho chci taky část věnovat technickému a historickému vývoji filmu (už mám - na 3 stránky). Taky jsem už popsala pojem dokumentární film a dokonce jsem popsala vlastní definici.. ono je dost těžké říct co je dokumentární film totiž.. První film považovaný za dokument byl totiž hraný :D respektive rekonstruovaný na základě skutečných situací. Ještě bych chtěla napsat úvod.. to je dost těžké napsat, protože je to takový ten strušný obsah, vymezení té snahy něco odkázat a tak.. asi ho napíšu postupně. Jediné čeho se nebojím je "proč jsem si vybrala toto téma" na to se vždy něco vymyslet dá..

No a to bylo asi tak vše co jsem dnes dělala :D Jedla, vyloženě žrala a pročítala se různými texty a psala text vlastní. Teď asi před hodinou nebo dvěma jsem snědla s tátou jedny diska a kašlu na to. Nějak jsem bez chuti a bez hladu, jím jen tak z nudy zase ale zároveň se hlídám, takže jsem se naštěstí nepřejedla. Váha se mi už tři dny drží 61,2 kg tak jen teď doufám, aby to nestouplo, asi si ještě zacvičím na spodní bříško.. mám pocit že se mi tam svaly nějak rozpadají. :D

A taky jsem dnes viděla nový díl mého oblíbeného seriálu Misfits :) a jsem z toho nadšená ale hrozně vypsychovaná, jako dycky. Znáte to někdo?

miluju second-handy..

2010-11-12T17:12:00.000+01:00

Take A Walk : NY Fashion Week 2011

Tohle se mi líbí, hlavně někteří chlapci ale to je jedno :) hodně mě to zaujalo ale dál budu psát už jen o sobě a dokonce dodávám i fotky :) A co se jiných než módních věcí týče: pomalu hubnu, škola ujde, už mám přečtenou svoji první povídku v angličitině (J.Joyce - Two Sisters) a rozuměla jsem jí.. nadcházející víkend? Učení, maturitní práce, čtení, maturitní práce.. Hnus a děs a štve mě to :) Ale zvládnu to, snad jo.

Dřív jsem si myslela, že v sekáči najdu zatuchlé oblečení od lidí, co potřebují peníze, hnusné kousky, co už nikdo nechce a obnošené věci. Pitomost. Většina second-handů vykupuje své zboží od obchodů.. většinou nějak porušené nebo neprodané a pokud vykupují od lidí, je to přísná selekce a většinou se to týká jen dětského oblečení. Sehnat second hand kde vám vemou vaše věci, i když jsou neporušené, je dost těžké. Takže pokud jste měly doteď pocit, že sekáče jsou takové, jak jsem popsala výše, tak nejsou. Pokud máte nějaký poblíž nebo o nějakém víte, určitě zkuste zajít. Pokud nejste tak zvyklé hledat, může to být těžké ale to se procvičí. Já většinou vim jakou látku nebo barvu chci takže jedu podle toho :)

Rozřadila bych je typově na dva druhy: ty, které mají cenu za kus - oblečení bývá hezčí, spíš reaguje na momentální módu nebo je na nějakou zaměřen, bývají také dražší (ale stále levnější, než od samotných značek), druhým druhem jsou ty, co mají cenu za váhu - ty mám radši, jelikož mohou vyjít levněji. Jeden takový mám poblíž. Když ho procházím, mám pocit, že jsem ve skříni nějaké slečny z lookbook.nu a zároveň jako bych byla zpátky v osmdesátých/devadesátých letech a byla ve skříni mojí, tehdy módě nerozumějící, sestry a nebo jako když bych teď otevřela skříň babičky. Je tam prostě úplně všechno! Je to můj ráj :)

Problém je samozřejmě hlavně ve velikostech. To zapříčinilo proč mám nakonec jen tři kousky doma. Ale nevadí mi to, protože mi dělají mnohem větší radost než oblečení z běžných obchodů.

Nejoblíbenější nejkrásnější košile :) 57,-

Sukně původně z Takka. Je pohodlná a zezadu je rozparek, ten jsem ale sešila protože je nesnášim.. 120,-

Můj poslední dnešní úlovek. 136,- Průhledné šaty, co jsou mi trochu větší, později je možná přešiju ale zatim ne :) Jsou krásné, hned jsem vytáhla malé černé kraťasy po sestře a jinak asi pod ně budu nosit jen podprsenku. Neni to blbé, že ne? Nic mě totiž nenapadá, zajímavé tílko pod to nemám , ale uvidim, třeba něco seženu. Už se těším až si je někam vemu.. je mi jedno jak na mě lidi budou koukat. Celá škola na mě koukala už v těch vysokých kraťasích ale spolužačky řikaly, že to vypadá super tak doufám že to byly jen závistivé pohledy naplněné inspirací a že s těma šatama to bude stejné :D Vždy jsem chtěla vynikat, ale jen pro vlastní pocit, ne cizí, ty pohledy mi popravdě vadí..

No jakmile jsem přišla domů a najedla se, začala hned zkoušet kombinace a jediná reálná mi vyšla se zelenou košilí. Pro zvětšení klikněte, a zobrazí se v celé své nekráse. Řekněte mi názor, prosím. Normálně budu mít ještě punčochy, ale nechci si je brát když je zase sundám, jen bych je ničila.

A ještě něco. Napadlo mě, jestli se z konopí dělaj jen batikovaná neforemná trika :D tak jsem zadala do googlu a našla poklad! A hned jsem se málem rozplakala z cen. Kdyby politici nebyli blbí, a povolili by místo řepky olejné v Čechách pěstovat průmyslové konopí (tedy bez thc) bylo by to oblečení levnější a bylo by ho spoustu a navíc - ta látka z něj je pevnější.

http://www.konopne.cz/

plná optimismu :)

2010-11-09T20:44:00.000+01:00

Jsem v pořádku, byla jsem i ve škole :) trochu mě tam bolelo bříško ale to ještě musím pár dní vydržet. Bylo mi fajn, spolužačky mě rozesmívaly a učení nebylo zlé a navíc mi to dnes slušelo! :D Já ten pocit, že mi něco sluší miluju.. vzala jsem si svoje kotníkové vans, zelené punčocháče, vysoké džínové kraťasy (jsou až po kyčle takže hřejou ledviny :)), mini triko Misfits co nenávidím protože je fakt malé a to je to M ale už vážím méně a k tomuhle se mi hodilo a zelenou košili. Já bych se i ráda vyfotila ale táta má dovolenou a nechci tu kolem něho blbnout :)

Bylo mi řečeno, že jsem zkrásněla. Neasi. :) Myslím, že když někdo zhubne a může si na sebe obléci to o čem dřív jen snil, že se do toho snad jednou nasouká.. to prostě zvýší sebevědomí, smutku zmizí jeden partner v podobě "nenávidím svoje tělo" a navíc já získala taky pocit, že nejsem sama díky vám všem :) Jsem za ty komplimenty ráda ale asi jsem mrcha a neumím si je tolik užít, protože za nimi vidím to úsilí a taky mi je říkaj třeba i holky, co jsou na stejné místě jako jsem byla před nějakou dobou já a prostě mám pocit, že bych jim chtěla radši poradit než jim děkovat. No jo.. doufám že brzy budu u svého konečného cíle, pak se vyfotím, uvidím jak vypadalo těch 10 kil a budu pyšná. Jíst jinak asi už nebudu, to jsem udělala v pátek/sobotu a víme jak to dopadlo..

Tak jak jím se cítím dobře. Nemívám hlad ani pocit vyčerpání, problémy přichází s pokažením jídelníčků a plánů.. nehladovím a týrám se. Ani tu dietu co mám teď držet kvuli střevům nedržím - dnes jsem si do suché rýže s bramborami a mrkví přidala taky kozí sýr. A hned mi to chutnalo! Je mi jedno jestli léčení potrvá déle, protože vím, že když bych několik dní po sobě to samé tak pak s ním všechno na co přijdu a bude to vše od znova. Mrzí mě, že plno holek je schopno vzhlédnout se v aně/mie, vím, že jsem měla stejné myšlenky ale ted už ne.. vím že to jde jinak a přitom to jde skvěle. Už na ty blogy nechci ani chodit, mám z nich strach, že mě to zase chytne ale nechytne. Věřím si. Stejně tak věřím, že brzo budu s hubnutím u konce a budu se už jen udržovat ale nebude jasný cíl a snaha.

A tenhle blog pak asi opustím, nezruším, nechám ho tu kdyby byl znovu potřeba a zároveň bych chtěla založit nový, s fotkami, čistě blogování. Strašně miluju focení, oblečení, miluju učení, jsem blázen a chci se z toho vypisovat. Dyť to teď vidíte :) Takže se ptám, jestli byste mě četly když byste měly čas, jestli do toho mám jít? Ale je to otázka nějakého času.

Jinak, moc bych ráda už začala přidávat nějaké fotky mého oblečení, kosmetiky atd. jak jsem o tom už psala, taky chci vyfotit jak na mně vypadá můj užasný kabátek.. ale nevim jak se k tomu dostanu. Nadcházející dny budu mít snad více času tak už doufám začnu :) Chci fotit neustále ale nevím jak to provést., foťáků mám dost ale bud jsou velké, rozbité nebo je pujčuju T. aby taky něco měl. Ale nechci se dělit, vám se klidně přiznám :P hlavně vánoce si chci nafotit a prostě dokumentovat vše, přijde mi to suprové.

Tak a tohle teď odešlu a půjdu si číst Hlavu 22 a dnešek je asi poslední den co ji budu číst a pak ji odložím abych se mohla vrhnout na něco dalšího. A zítra se probudím o něco lehčí protože jsem jedla ukázkově a taky mě spravedlnost odmění za to, že jsem se tak krásně učila. Dnešek se mi fakt poved :) Doufám, že i vám

tak nakonec zase dobrý

2010-11-08T11:01:00.003+01:00

Teda, lhala bych když bych napsala, že se cejtim skvěle, že mě nic nebolí a že mi je po jídle dobře. Ráno jsem vstala s rukou na svých vyloženě vystouplých kyčlích, došla na záchod, svlékla se a zvážila. 61,6 kg. Dobrý, krásný, ale nebyla jsem z toho tolik nadšená jako bych byla bez toho očistce předtím. Dala jsem si ovesnou kaši z pytlíku a 2 bebe. O 10 minut později mě začal bolet žaludek. O 2 hodiny později jsem jela k doktorce. O hodinu později jsem si kupovala enterol - střevní bakterie v prášku a bylo mi řečeno: rýže, brambory, vařená mrkev. A tak zatím, co toto píšu, se mi v hrnci vaří brambora a v druhém už mám jakousi kaši z rýže a mrkve.

Omluvenku mám jen na dnešek a když se nebudu cítit zítra špatně, tak do školy půjdu :( Nechce se mi, protože se nedokážu k ničemu dokopat. Potřebuju nějaký impuls a nemohu ho najít. Nic mě nebaví. Ještě stále nemám v pokoji vše vyloženě uklizené a to mě taky zrazuje od všeho.. Jsem právě ted ve stavu, kdy toho mám udělat strašně moc a nevím kde začít a tak nedělám nic. Demence.

Ten obrázek nahoře je moje tvorba a moje oko. Je to asi tak přesně to co jsem teď já.. zamyšlená, uplně někde mimo a hrozně melancholická. Přijde mi vše šedé a je mi jasné že si musím zase počkat než to přejde, je to podzimem. Těším se alespoň, až bude všude svítit vánoční výzdoba. Je mi jedno jak moc je to komerční, ale aspoń to město někdy vypadá hezky, a líbí se mi i ten shon a jak bývaj prodavačky veselé že maj kšeft a snaží se poradit. Alespoň tak jsem to vnímala minulé roky, snad to nepřejde.

Obědvat budu ve 14:00, v deset jsem si dala jablko a 2 bebe a nechci to tam vršit. Bojim se, že to zas pohnojim a bude to bolet :( Do té doby se budu týrat Romantismem. Knihy z tohodle období mám moc ráda ale.. ale spisovatelé byli až moc plodní na to, aby se dali šprtat. Zase ten kolotoč, beztak tak střevní chřipka by nebyla, kdyby nebylo školy, ten stres všechno zhoršuje.

je to zlý, a nejde o hubnutí

2010-11-07T16:46:00.000+01:00

Je to fakt moc zlý :( přes týden jsem jedla celkem dost.. no hlavně sladké. V pátek jsem se přežrala sušenkama ale poslední jídlo bylo ve 4. Doufala jsem, že to zvládnu a od pondělka pojedu tak jak se má.. šlo jen o sušenky! Nic co by mi mohlo ublížit. A v sobotu ráno jsem začla normálně, T. mi dával malé porce ale po řízku s trochou kaše se mi udělalo fakt nevolno.

Nezvracela jsem, jen to strašně bolelo, nemohla jsem nic, byla to tupá bolest na kterou nepomohl ani prášek, jen marihuana mi trochu pomohla. Na jídlo jsem myslet nedokázala, nenávidím jídlo za to co mi dělá, fakt mi to sere. Večer jsem měla teplotu 37,3° a nevim jestli je to nějaká viróza, mám pocit, že si za to mohu sama. Dneska jsem byla dokonce na záchodě ale mám pocit, že je to furt stejné, jen míň plné.. za celý den jsem vypila jen 2 hnusné džusy, ze kterých moje břicho taky šťastné nebylo.. jakmile něco polknu, začne mě bolet žaludek.. musím mít uplně v háji žaludeční šťávy nebo nevim :(

Doma bylo navařeno, polévka, segedin s knedliky a brambory.. ochutnala jsem z každého sousto a je mi zase blbě. V puse mám příšernou pachuť, břicho bolí a pálí mě žáha. Co se to tam sakra děje? Co je s mym tělem? A když to takhle bude, zvládnu bejt sedm hodin ve škole? Asi bych zajela k doktorce, tohle je děs. Zesláblá se necítím, ale když potřebuju na záchod, těžko si mohu usmyslit, že tam ještě nechci :( A do toho menstruace :( A na gynekologii mi řek, že jestli se nezlepšim, tak mi dá antibiotika a chce abych se nechala očkovat proti rakovině děložního čípku. Já se bojim, že to se mnou nebude dobrý. Strašně se bojim jakýchkoli nemocí.

A co se školou teď nevim, nevím kde začít. Čeká mě jedna maturitní otázka, která je extra dlouhá, měla bych číst, měla bych pracovat na maturitní práci, měla bych se učit Klasicismus a osvícenství a měla bych se učit na psychologii.Taky mám pocit, že bych se měla jít vyzvracet.. nenávidím jídlo.. v pátek ráno jsem měla 63,1 a teď mám 63,2.. co to znamená? Že kvůli jídlu jsem uplně vysátá, místo toho, aby mi pomáhalo a udržovalo při životě. A přitom jsem neudělala nic špatného!!

jéé.. nestíhám

2010-11-05T06:22:00.000+01:00

Je vymalováno, je to hezký, dejchat se v tom nakonec dalo - táta větral celej den a já jsem přišla domů až v 5. Do té doby jsem byla s E. v restauraci a procházela se po Praze.. výsledkem je nový zelený šátek (k mému kabátku - ten mimochodem už přišel a dneska si ho vemu k sukni :)) a náušnice a dárky pro jednu spolužačku, co mi poslední dobou dost pomáhá, aby mi nehráblo. Večer v tu středu jsem si ještě uklízela a nic nestihla.. a včera jsem ani nemusela chodit do školy ale už vím, že z generální zkoušky maturit mám lepší angličtinu (85% úspěšnost v testech) než v češtině (71% asi), kde se zkoumá hlavně jazykový cit než znalosti.. no a němčina.. test jsem tipováním dala na 50% ale nerozuměla jsem ničemu.

A pak jsem přišla domu, a řekla výsledky rodičům, ty byli šťastný, že naostro to dám, jelikož na němčinu se vykašlu teď.. radši se budu pořádně učit angličtinu (to bych pak mohla mít i víc procent :)) a sedla si k češtině, Národnímu obrození. Řeknu vám, že tohle období je pro mě plné rozporů. Já jsem těm lidem fakt vděčná, že zařídili, abychom byli čechy a ne němci ale jakmile máte z pracovávat období české literatury, je to okamžitě hrozně těžké. A já se to učit musím, protože VŠ.. ale je to dobrý, přeháním to.. já moc rozumím co a jak a proč se tam dělo, ale největší problém je to nějak uchopit.

No a dneska po škole utíkám na gynekologii a budu doufat, že mi pan doktor řekne, že už to nevypadá tak bledě (furt se mu něco na mně nelíbí a předepisuje mi nějaké věci pro prevenci) a v půl sedmé si sednu na bus do Liberce a v sobotu ho prochodím po těch kopcích a po obědě v neděli odjedu :( mrzí mě že s ním nemohu být dýl, ale ani nechci. Chci vše stihnout, chci se učit a chci si číst. Netrápí mě to, ale chci být dobrá, a nestydím se říct, že chci peníze a to jde ruku v ruce s tím, jak dobrá budu.

trochu se nudim a přitom mám dost práce..

2010-11-02T20:48:00.000+01:00

Tak holčiny.. můj pokoj je fuč a zejtra se maluje. Budu v tom spát jinak to nejde kvůli učení a tak. Snad to zvládnu, celý den otevřené okno (ale bude to schnout a tak když je tam taková zima?). Dneska škola ušla.. lidi co mi vadili mi tolik nevadili protože mi nevadili ostatní a ti mě podrželi :) Když jsem přišla domů, snědla jsem konzervu s makrelou, hodně zeleniny a asi 3 tmavé tousty.. a pak jsem měla dost sušenek. No jsem plná, není mi ale blbě a nevyčítám si nic protože kdybych s tím začla, může se sesypat víc věcí a to co? Nepotřebuju! Každý den budu lepší a lepší, proč by mě měl jiný den vyvést z míry?

Už mám vybraná literární díla, ze kterých budu zkoušená u maturity. Chci vyšší obtížnost protože jsem přeci šikovná.. nebo možná ne, ale radši se našprtám na vyšší než si dávat nižší.. to bych se styděla, dyť chci být překladatelkou! A tak jsem si ta díla dnes "připojovala" k otázkám z češtiny a dělala si poznámky k tomu jak zpracovat třeba Po, na kterého se otázky normálně vůbec neptaj, ale já ho mám ve svém seznamu. A pak jsem udělala úkol do angličtiny (My holidays) a teď si čtu z Bridge. Já čtu anglicky rychle a téhle jednoduché angličtině neni těžké rozumět ale furt mě něco ruší.. vedle v pokoji hraje Nikdo neni dokonalý a já jsem nedokonalá na tolik, abych zavřela dveře :D Takže dělám skoro nic.. měla jsem plán si číst, ale většina čas mi vyprchala na vyklízení pokoje.

A zítra zase budu dávat věci zpět což bude ještě horší protože budu aranžovat a tak.. takže jsem fakt zvědavá jak bude vypadat můj čtvrtek ve škole. Asi moc dobře ne.. jo a zítra mě čeká nacvičování předtančení, tedy možná pokud naše spolužačka choreografka dorazí. A já jsem na takový tanec prkno. Já umim tak leda vrtět zadkem a koukat fascinovaně na jive.. ale nezvládám pohyby nohama.. jsem strašně pomalej člověk. A do toho se samozřejmě stydím za to že mi to nejde a ostatním jo.. a taky obvykle stojím ve předu protože všichni se nahrnou dozadu takže ani nemohu odkoukávat od ostatních a stydím se mnohem víc. No, asi se zejtra sama sobě dost nasměju :-/

haha, se mi to fakt povedlo

2010-11-01T18:10:00.001+01:00

Nevstala jsem v 4:00 ale v 6:15 protože když jsem šla spát, věřila jsem že je budík nastavený o dvě hodiny dřív. Nebyl. Jídelníček byl naprosto zničen a já to zničí vždy mě.. snažila jsem se proti tomu bojovat už tolikrát ale nakonec je pravdou že jediné co ten den napraví je den druhý. Po škole jsem přišla domu (ještě mi odpadly nějaké hodiny takže další zásah do mého rozvrhu) a snědla maxibobík co si tu nechal T. Nechápu jak to dokáže jíst, už nikdy tohle nepozřu, je to hnusné.. od čtyř jsem si na hodinku pospala. Bolela mě zase hlava a ted.. Jedna lžička medu do bílého jogurtu s půl lžičkou kakaa a kakaová chalva. Sakra.

Ne dnes se asi těžko pořádně přejím, chalvu mohu sníst maximálně do půlky, protože byla původně pro T. a nic víc sníst nemohu, protože jsem zabarikádovaná. Z čehokoli čeho sním víc než 50g nebo 200ml se mi začíná dělat zle. Dělá to ten hnusný zápach mokrých pomalovaných zdí. Už je hotový obývák a kuchyně a je to pěkné ale nenávidím ten smrad. Je to jako kdyby mě to týralo.. ve středu se maluje u mě.. jak to zvládnu, hlavně v tom spát. Proboha, už teď se toho bojím, neusnu, budu mít pocit že se udusím.

Takže to jídlo mě oproti tomu malování tolik netrápí.. chlácholím se tím, že vše co jsem dnes jedla bylo lehce stravitelné nebo plné vlákniny. Žádné maso nebo těžké tučné věci, a chalva jsou jen oříšky (už jsem ji uklidila, dosáhla jsem oněch 50g). Že jsem necvičila omlouvám faktem, že nemám místo. Leda že bych posilovala se svou jezdící židlí nebo tak něco ale to se mi nezdá bezpečné.

To kvůli čemu jsem se chtěla od 4 ráno učit a neučila se, byla pedagogika, téma Rodina a týrání dětí. Dostala jsem za 1, četla jsem si to jen jednou a podtrhávala si do zápisku zelenou pastelkou. Tak se učí maturanti. Je to děsivé, ještě že to bylo takovéhle téma, je jednoduché mluvit o různém týrání když o tom mluvíte abstraktně a většinu pojmů znáte už z televizních novin a funkce rodiny pro dítě a společnost vám taky dojdou hned. Nebylo čeho se bát, ale ročník maturitní se z poloviny skládá ze stresování a přemrštěných pesimistických vizí. Už je to tak.

Karlova univerzita dnes na internet vyšoupla všechny věci týkající se přijímaček na vysokou. Otevírá se to co chci, vypadá to, že v době přijímaček už budu mít dávno maturitu za sebou (kvůli státním maturitám je vše nějak posunuté asi o 2 týdny dřív), což není špatné. Ale zjistila jsem, že mám málo možností.. chci na obor translatologie a nechci na nic jiného. Na tomhle oboru se nepředkládá seznam literatury jako třeba přímo na anglistice. Seznam literatury jsem schopná dodat tak leda příští přijímačky, až si něco čistě v angličtině přečtu (mám teď půjčené Dubliňané od Joyce ale kolik času tomu dám, když mám ještě maturitu a vše kolem ní? holky, vy určitě víte správnou odpověď hned).

Přijímačky na můj obor se skládají z pár otázek ohledně kultury, z nějakého stylistického upravování vět a zkoušky, jestli nejsem mentálně retardovaná v oblasti jazykové. Test z jazyka jsou samé překlady nebo interpretace textu. Jen pár otázek je na ABCD. Mnoho otázek má mnoho odpovědí, nejsem omezena nějakou absolutní ideou pravdy a tento obor má napsán na stránce vypsaných oborů nejdelší popis ze všech. Mám pocit že ti lidé si dávají záležet a to mě moc láká. Nechci jinam a budu to zkoušet dokud to nevyjde.. další problém je fakt že je to dvouoborové, a tak se můžu dostat tam ale nemusím se dostat jinam a v závěru nemám nic. Je to ošklivé.

Z angličtiny jsem taky dnes dostala 1, musela jsem mluvit o My shopping habits. Já se zadrhávám, protože mi vypadávaj slovíčka, co obvykle dobře znám a mám pocit, že je to tou odpuzující učitelkou. Má krátké vlasy, obrovské oči vylézající z propadlé tváře, ksicht jak hodně hodně hubený kluk. Obrovskou pusu a jazyk, který ráda ukazuje. Divný smysl pro humor. Váhově ji vidim asi na 45kg, a ta postava není hubená ani vyloženě vychrtlá. Je odporná. Řekla bych že má spíš příliš rychlý metabolismus než cokoli jiného. Vypadá jako nejodpornější lesbička co si umíte představit a nenávidí mého spolužáka, trestá ho i za věci, které když udělá holka, tak jí je odpustí. Nemohu si pomoc, její hodiny nenávidím, vysvětlovat nic neumí a úplně nejhorší je, že když nám zadá něco přeložit nebo říct tak to řekne po pár sekundách za nás.. asi protože to umí líp nebo protože chvíli přemýšlíme. A co od nás čeká? Jsme studenti!

Holky, já tu školu prostě nenávidím. Mám z ní tak špatný pocit, a kdybyste věděly jak se zařizuje maturitní ples.. totiž nezařizuje, ale problém už není na naší straně ale na vedení. Jedna třída navrhla abychom dostali místo květin upomínkové skleničky ale naší třídě se to nelíbí (už vidím jak ji rozflákám) ale my na to názor mít nesmíme. Na šerpy máme mít podle školy nějakou paní od firmy jejíž stránky neexistují a je to celé pochybné. A do toho se nám přesouvají hodiny jak si kdo usmyslí což není dobré když v našem věku má plno lidí sjednané brigády a mnoho spolužáků dojíždí z celého středočeského kraje.

Nic se mi nelíbí a začínám mít pocit, že to není čistě můj problém, ale problém všech ostatních a že by se sebou měli něco dělat.

je to takové.. takové..

2010-10-31T18:36:00.001+01:00

Ahoj holky.. tak T. mi odjel a místo něj mám v pokoji nastěhovaný celý obývák s kuchyní. Od zítřka se tu maluje, budeme mít v obýváku a kuchyni různé odstíny fialové, u mě bude světle meruňkový strop a koupelna bude meruňková. No jsem na to zvědavá ale ty věci mě tady štvou a navíc máma tu furt obchází a kouká co a kam.. a nemám klid na nic. Zítra budu asi zkoušená z pedagogiky a neumim nic a učit se dnes nedokážu.. bolí mě hlava, taková ta hrozná bolest až na zvracení a bolí mě za krkem. Moc jsem nespala.

S T. to bylo suprové, jednu noc jsme propovídali a zase jsme si o něco bližší, často mi vyloženě vadil ale já jsem taková a on je stejný.. když se pak jeden nebo druhý snaží tu situaci napravit tak jeden nebo druhý trucuje ale moc dlouho se nás to nedrží. Jsme jak hašteřivý mláďata.. Byli jsme v knihovně a v sekáčích.. no většinu knih si pujčil on a oblečení si taky koupil jen on :D Pak jsme byli na bleším trhu kde jsem sehnala foťák kterej jsem ihned rozbila (byla to skutečně čistě moje vina). Jsem fakt hloupá a moc se stydím a dlouho si nic takového nechci kupovat. Nenávidím to.. prostě já jsem typ co potřebuje dostávat dárky a ne utrácet sama za sebe..

Co se týče jídla tak.. no nahoru dolu o pár desetin. dnes jsem jedla moc a už jíst nebudu protože půjdu spát už v osm a vstanu ve 4 kvůli tomu učení. Jsem zvědavá jak se na jim když kuchyně vlastně neexistuje. V lednici mám asi kilo mrkve takže k obědu si připravit ovocný salát a musím obědvat samozřejmě ve škole. Jak jinak. Ale oběd si užiju to si slibuju :) Hrozně moc chci ted vše zvládat, chci mít tu sílu a bude určitě dost sil protože malování znamená, že musim při vyklízení a uklízení pokoje vyházet plno věcí.. a vše si ujasnit. Ale to je asi jediná světlá stránka na tom bordelu :D asi nebudu zvládat učení takhle. Ach jo achjo.

Hodně času trávím teď na tumblr a myslím, že tam založím vlastní blog pro svoji tvorbu.. chci moc fotit, nechci na to kašlat, je to výborný zájem a je to stejně uvolňující jako sport (někdy i tak vysilující). Až bych to tam všechno vyřídila a udělala, chtěly byste odkaz? Poslala bych vám ho dyžtak soukromě.. náhoda je blbec.

No a musim napsat že právě ted mě přepadlo šílené nechutenství. Prostě ten pocit zhnusení který jde přímo ze mě a přitom na jazyku taky nic moc necítím ale ani nesouvisí s přežíráním nebo tak.. znáte to někdo? Je to příšerné, jednou jsem kvůli tomu už i zvracela. Mám pocit, že jsem skrz na skrz prožraná nemocemi, co se ani nedaj nijak doložit. A to jsem před chvílí pila fakt užasné pití - koupila jsem si takový ten kokosový drink, od firmy co prodává i aloe vera nápoje.. ty mi nechutnaj, jsou strašně sladké ale tohle chutnalo skvěle. Jen jsem si dala asi jen dva loky. Chci si to šetřit.

A chi vám taky ukázat blog: http://simplybreakfast.blogspot.com/ Moc se mi líbí, chci se inspirovat a taky chci občas vyblejsknout jak jim když už to nepíšu :) prostě ty věci co se zadaří, mohly by vá taky inspirovat a navíc myslim, že pár fotek mi čas nesežere navíc to bude vypadat pěkně a trochu to oživí text :)

píšu píšu píšu..

2010-10-27T09:30:00.000+02:00

Pravdivá věta :) Zase jsem si našla hudbu co mě hrozně hrozně hrozně moc baví. Asi ji teď budu poslouchat dokola.. a T. mi poslal další, ještě zvláštnější než ta moje.. Na konci článku bude ochutnávka ale nevím jestli se vám to bude líbit, na fb se na to asi ani nikdo nekouknul. Včerejšek byl moc fajn a dnešní měření taky celkem fajn. Váha stále 62,5 ale to je taky fajn :)

Včerejšek se vyved.. k večeři jsem sice měla pečivo - sýrový šnek ale to nevadí protože nic víc nebylo. A při nakupování mě hodně bolelo už břicho z hladu, ale myslela jsem na to a vytáhla jablko a jedla ho v Kotvě na lavičce před Takkem :D ani jsem ho nedojedla protože mě volala mamka abych jí poradila s kabátem (našla si fakt pěkný, elegantní ale přitom normálně plátěný (?) a teplý, stál asi 1500,- pokud se nepletu takže pokud sháníte tak se tam podívejte. Od minulého týdne jim nějak přivezli zimní kolekci :) Já si včera ten kabát zarezervovala tak to snad vyjde, vyšlo by to na 2tis. ale to je tak normální. Mamka si dokonce včera zkoušela kabát za 10tis a vypadal jak o vietnamců :D

V takku jsem si našla kabelku za 600.. sice neni na zip takže je mnohem snazší z ní krást (bydlím v Praze = nemám žádné iluze) ale je fakt nádherná, vejde se do ní A4 a je černá a tu jsem potřebovala. Takko nemá nejlepší stránky takže vám ji nemohu ukázat, ale vyfotím ji :) A předtím jsme byly pro ty podprsenky.. no řeknu vám prodavačka vytáhla vše co měla.. a jsem ráda že je to naše známá protože jinak by s náma takovou trpělivost asi neměla. A ještě si mě měřila a prý "Já bych ti dala klidně 65E." Trošku mě to zmátlo :D No ale největší problém bylo najít podprsenku která se bude hodit k šatům bez ramínek, takže nebude vůbec koukat.. a našly jsme asi po hodině :D je bílá a za 2tis a krásná a velikost nakonec 70D ale ten objem mi přijde spíš ještě menší než když jsem měla novou 70E.. a košíček je dobrý. Teda jen pro jedno menší prso :D to druhé má trochu problém ale to je taky jen otázka obnošenosti. Tohle mi dělalo i to Éčko, když bylo nové.

A nakonec mám taky punčocháče, které přesně sedí a jsou teplé a tmavě zelené takže mi půjdou k tomu kabátku pokud ho budu mít :) A ještě jsme šly koupit jídlo a tak mám zásoby a máma slíbila tátovi udělat na různé způsoby játra. Mně nikdy moc nechutnaly ale i tak si je ráda dám, možná je to tim že mi každý říká, že jsou zdravá a nebo prostě chci jíst jídlo, které jsem nedělala já :D No teď vám dám k nahlédnutí kompletní měření :)

2. října ráno (váha 65) / 13. října ráno (váha 62,9)

20. října ráno (váha 62,9) / 27. října ráno (váha 62,5)

Musím říct, že se mi to moc nelíbí. Musím zase cvičit, hlavně nechci bříško a chci hubenější ruce a nechci přijít o prsa! T. řiká, že už nechce abych hubla na zadku ale mám pocit, že to moc neovlivnim, spíš ho zpevnim ale jestli mi tam zmizí tuk to se ani moc nestarám. Jen je fakt, že chůze sama dělá své. Popravdě se už ani nestydím za svá stehna a klidně bych si koupila takové ty užší šaty pod zadek když bych si k nim vzala ty punčocháče :) Takže mým předsevzetím je více posilovat! A začnu už dnes, vyčlenim si nějaký čas a budu posilovat vlastní sety. Fithall mi sice ukázal nové cviky ale posilovat s videem mě nebaví, jen to nestíhám podle jejich počítání a je mi z toho smutno.

Nevím jestli se dnes budu učit. Rozhodně bych měla ale nechce se mi :( a taky musím uklidit, protože zítra odpoledne přijede T. takže asi začnu hned jak odkliknu publikaci tohodle článku.. a odepíšu na komentáře a přečtu si vaše články. Takže jen tak hned nezačnu :D a taky se musim upravit. Teď hodně času trávím na různých blozích a prohlížím si obrázky, buď fotografie nebo útržky z filmů nebo fotografie módně oblečených slečen, je to takhle jednou za čas fajn. Perfektní odreagování a nové nápady.. ale už díky tomu nedělám skoro nic jiného. Je to jako závislost.

Momentálně nejoblíbenější píseň.. nemohu se nabažit a dávám to co nejvíc nahlas :)

Tohle mi poslal T... takové tlumené a přesně na tančení v obýváku. Caretaker - Cloudy since you went away

Asi tak - myšlenky introverta

2010-10-26T10:14:00.002+02:00

Dnes jsem se a měla pocit, že chci sníh, sníh a zima už je takže tu už nechci. Chtěla bych aby sněžilo jen když jsem venku a někdy když koukám z okna ale jindy ne, protože v tom sněhu nechci chodit. Chci aby sněžily velké vločky ale aby jich nebylo mnoho a bylo přes ně stále vidět. Také chci abych měla krásné nové boty a nebo alespoň nové punčochy, teplé a návleky.. a spoustu. A chci nosit sukně. Chci prolézt všechny secondhandy. Taky už vážím 62,5 a zítra se změřím a to vám ukážu. A taky chci tenhle kabát ale bojím (když člověk zhubne nebo ztloustne tak pak vůbec neví jakou velikost vlastně má..).

Cítím se dobře, jen skřípe hlas a jsem dost neupravená a to zrovna ráda nemám. Královsky jsem se nasnídala (1 tvaroh, 4 bebe, asi hrst hroznového vína) a jsem na sebe pyšná. Někdy mě přepadaly myšlenky, že toho snídám moc.. největší hloupost co mi někdo vkradl do hlavy, nenávidím tyhle myšlenky,protože nejdou ani z mého rozumu, a i od mých chutí. Jdou prostě jen od té touhy zhubnout, která nejednou přerostla svého toužitele.. Už tyhle myšlenky nechci. Ale bojím se, že v pondělí zase přijdou až přijde škola a já budu méně v pohodě.

Včera už skorov noci jsme si s T. posílali obrázky, některé dost děsivé, různé gify z hororových a němých filmů, nádherné fotografie nehezkých věcí ale taky fotografie přírody a starých domů. Máme sen, žít v kaskádových horách v nějaké chatrči. Nedělám pro něj nic.. jak asi? Ale stejně mám pocit, že takový sen je mnohem reálnější než to o čem mi vykládají ostatní že budou dělat o víkendu. Je to náš sen a mám pocit jakoby se plnil už tím, že na něj myslím. Mám pocit, že jednou budu uvězněna ve svých snech a jediné výkřiky z mé hlavy budou moje fotografie.

Dnes jdu taky nakoupit s mamkou podprsenku, moc se těším, moc se těším až moje prsa budou sledovat 2 ženy po přechodu a budou mi závidět a přitom já jim budu závidět jejich klid a jistotu života v manželství a jistotu práce. A pak půjdeme do palladia a mamka bude shánět vlastní kabát a já se budu koukat na punčochy a třeba taky ne, a třeba si konečně v knihkupectví najdu ten komiks co tak nutně potřebuju mít. :) A taky možná bude čas na svačinu a mamka mi koupí nějakou dobrou. V půl dvanácté si dám svoji polévku co mi ani tolik nechutná ale je to moje polévka a nemám po ní ani hlad a budu doufat, že když si dám i chleba, nebudu mít žaludek jako na vodě.

Když bych si dnes četla bylo by to fajn, nebo dělala něco do školy. Ale cítím se na tohle vysílená, jako bych nedokázala přemýšlet ale jen ze sebe něco chrlit. Přijde mi učení nesmyslné, mám pocit že se na vysokou nedostanu nebo se jí nedoplatím :( Přijde mi že k mému snu by stačily jen certifikáty a hodně pročtených knih než titul Bc. Mgr... přijde mi že v téhle zemi nezůstanu moc dlouho a že s T. brzy někam utečeme a přijde mi, že se T. už nikdy nezbavím.

Můj příběh hubnutí..

2010-10-25T08:38:00.000+02:00

Tak musím říct, že psát něco takového fakt lehké není.. už si většinu věcí ani moc dobře nevybavuji. A jistě, kdybych to psala jiný den bude článek o něco jinačí. A snad všem napíšu srozumitelně a tak.. :) Začínám již od dětství...

Nevím jak moc hubené či tlusté dítě jsem byla. Spíš prostě normální, jen s duclatými tvářičkami :) Ségra mi řikala, že bych měla víc jíst a normálně jsem nesnídala, jen mi táta dělal svačiny (rohlíky s něčím a tak). Jediný můj problém spočíval v tom, že mě často bolelo břicho a chodit na velkou bylo méně běžné.. neustále jsem byla podrobována výslechům jestli jsem byla či ne. Táta mě prohmatával jako to dělají doktoři a já musela řikat kde to bolí a v druhé třídě mě jednou odvezli do nemocnice jak se ta bolest nedala vydržet.. Ten humbuk byl z velké části proto, že můj táta trpí crohnovou chorobou. Tyhle problémy víceméně přetrvávají dodnes ale i když jsem si na něco stěžovala, nikdy mě nikam neposlali a slepák mě zatím moc nechytá tak snad..

Svačiny jsem měla ráda.. asi tak moc že jsem pak chtěla 2 rohlíky.. a víc a víc.. taky jsem začala jíst pravidelně tatranky, jako fakt ve velké množství. S jistotou mohu říct, že to bylo ještě v době než mi bylo 10 let. Pak jsem začala zjišťovat, že vážím víc než ostatní holky.. zatím byl ten rozdíl jen o 5 kilo a nebyla jsem nejtlustší ale i tak..rozhodla jsem se svačiny vynechat. Proč taky ne? Jen jsem dycky měla pak chutě a hlad po ránu nemám! O snídani se doma nikdo nestaral, protože sestrám i mamce to nikdy nedělalo dobře (asi nejedly v klidu). Takže jsem jedla až oběd ve škole, pak oběd doma.. pak tatranky, večeři.. No už je vám to asi jasné, že žádné svačiny nic neřešily.

Na tělocvik jsem taky nebyla, nenáviděla jsem cvičení už ve školce, tehdy to ale nijak nevadilo. Většinu dětství jsem byla u babičky, na chalupě s velkou zahradou, mnoha zvířaty a spoustu možnostmi kam se procházet. A v Praze jsem taky furt něco dělala. Škola mi spoustu možností ukradla, možná jsem jen někam šla s kamarádkami a hodně jsme blbly ale většinu času jsem koukala na televizi nebo si četla. Tělocvik mě začal bavit až na druhém stupni kdy mě do něj nikdo nenutil a já se nemusela na nic vymlouvat, ale i tak.. ten vztah byl k tomu prostě zlý.

V 10 letech přišel zlom v podobě povodní.. přišli jsme o byt, bydleli nějaký čas u sestry, pak v prázdném bytě u mého strýce. MYslím že už jako malá jsem byla celkem smutné dítě, neustále jsem se lidí ptala jestli mě mají rádi a neměla jsem ráda svojí mámu. Sestry jsem moc nevídala, tátu jsem jednou pozdravila "dobrý den" protože jsem ho nepoznala.. všichni mi vyčítali že jsem tichá a dost jsem se bála cizích lidí. Byla jsem hlavně u slepic, u psů, s kočkama a někdy jsem si i hrála na to, že moji největší přátelé jsou mravenci a že mě přijdou zachránit. Babička občas používala i tělesné tresty a to se jinak u nás v rodině vůbec nerazilo.. myslím že jsem měla krásné dětství ale bylo by krásnější kdyby mě nechali uplně být nebo kdybych byla alespoň s rodiči.. a ty povodně.. přišlo to natvrdo. Najednou deprese, najednou migrény.. myslela jsem si že tu povodeň jsem způsobila já, protože jsem pár dní před skutečným vypuknutím napsala básničku o vodě a dešti. Bezprostředně po povodních jsem byla opět u té babičky do té doby než byla škola taktéž zasažená.. rodiče jsem zase vůbec neviděla. A chodili za náma lidi, které jsem neznala a dávali mi oblečení co už nechtěli nosit. Vůbec jsem ničemu nerozuměla..

Pak jsem přijela domu, a s jídlem to bylo to samé, ne-li horší. Nechodila jsem už nikam, nebyl čas se o to starat, byla jsem smutná a jedla sladké. Zároveň jsem ale z tichosti přešla do hlasitějšího projevu, našla si kamarádky i ve třídě a přišla o ty, které jsem znala díky tomu že to byly dcery rodinných známých. Poprvé jsem byla schopná odpovědět učitelce na otázku a třeba se i snažit, ne se jen schovávat pod lavicí (to jsem vážně dělala). Necelý rok po povodních jsme získali byt a zařídili si ho krásně ale nebyl to můj domov. Není to můj domov doteď.. mám pocit jako bych měla spoustu věcí stále nevybalených ale je to jen pocit. A jídlo furt stejné, furt hrozně moc sladkého, do toho puberta takže přirozené přibírání a špatná pleť a migrény hrozného rázu a deprese také.. někdy jsem hrála nemoc, a nechodila tak do školy.. A přibírala jsem. A nenáviděla se, jak jinak.

Někdy mě napadlo, že bych měla hubnout ale nevěděla jsem jak. Měla jsem pocit, že pohybu mám dost (jak by ne, když jsem začala konečně cvičit a chodit ven, to dřív nebylo) a že tedy příčiny pramení z toho jak jim a kdy, že nemám řád. Až současnost mi ukázala, že jsem si to myslela správně, ten řád dělá strašně moc. Ale sestra mi řikala jak se musím hýbat.. Brala mě i do bazénu ale já prostě na to nejsem. Cvičení je domácí věc co se mě týče, a jinak mě baví už jen běhání a procházky.. Nakonec se nezměnilo vůbec nic, každý rok jsem přibrala minimálně 5 kilo. Když mi bylo 14, odjel můj táta do nemocnice.. máma mi říká, že jsem se ho ptala jestli se vrátí a smála se, protože se dycky vrátil. A on se nevrátil několik měsíců. Z počátku to bylo dost zlé a já ho neviděla strašně dlouho. Někdy jsem šla ze školy domu a slyšela jak na mě volá. Máma hodně pracovala a někdy ani nestíhala vařit. Jedla jsem hlavně pečivo.. a přibírala.. když jsem začala chodit za tátou dojídala jsem to co už nemohl. Dokonce mi chutnala ta nejhorší strava jaká může být - nemocniční. Ve škole jsem obědy už nejedla, nechtěla jsem abych utrácela peníze (myslela jsem si, že jsme chudí) a tak jsem jedla to co spolužačky nechtěly, nebo polévku..

Když o tom tak přemýšlím a odmyslím si to že jsme jedla hrozně moc čokolády tak vidím, jak zle jsem jedla a nebýt sladkostí byla bych spíš vychrtlá než tlustá. Nevím co je horší. Ve 14 se mi na tohle nabalilo víc věcí.. 1. cigareta 1. příšerný sex/zkušenost za kterou se strašně stydím 1. kluk, který je kamarádem dodnes 1. skutečné fotky Další pocity že se chci zabít (ano, ty mám už odmalička ale najednou mi to všechno přišlo uplně k ničemu) ale díky tomu, že jsem byla jen já a máma, náš vztah se zlepšil. Ve škole jsem byla dobrá, nepřímo na známky, protože jsem byla naučená, že ty nejsou uplně důležité, ale učitelé si mě cenili a mysleli si, že jsem chytrá. Měla jsem spoustu učitelů, co mě hodně podporovali v čemkoli.

Pak přišla střední.. moc nevím jak to tehdy byl, ale věděla jsem že ten přechod k novým lidem nebude snadný. Já za lidmi nechodím, abych se seznámila.. očekávám to spíš od nich, nechci se bavit s někým a nevědět jestli mě chce poznat. Dost se bojím odmítnutí.. a na takovém principu to je dodnes. Jen dvě holky co seděly za mnou si pamatují jak jsem ji jednou říkala, že když nejím, je mi špatně a když jím tak je mi ještě hůř. Ach asi tehdy jsem začala zkoušet hladovět a ještě lépe se přejídat, sladkosti se snažila vyřadit uplně ale vedlo to ještě k větším záchvatům přejídání. Každé letní prázdniny se ovšem měnily věci k lepšímu.. zůstávala jsem doma a trávila je o samotě a byla jsem moc štastná. Fotila jsem, četla jsem a hledala jsem sama sebe. Škola mi šla ještě lépe než na základce, a často jsem chodila za školu kvůli tomu, že už jsem nechtěla s těmi lidmi být. Díky tomu jsem alespon poznala Prahu..

Přede dvěma lety o prázdninách jsem se seznámila s T. jen jsem mu psala vzkaz na lide.cz a najednou jsem byla zamilovaná, i když pitomě, přes internet. Rozuměli jsme si ale bylo to těžké, choval se ke mě hrozně, a nechci o tom psát (alespoň zatím). V prosinci 2008 jsem měla 76 což bylo snad nejvíc (a možná to bylo i víc, nejsem si jistá). Mám dobře rozložený tuk, takže to tak hrozně nevypadalo, ale to jen když jsem byla oblečená.. přejídání mi už taky nešlo.. bylo to hrozné a chtěla jsem s tím nadobro přestat. Tělocvik mě konečně na střední bavil, učitelé jsou do toho zažraní a snažej se nám ukázat co největší počet sportů. Konečně byla nějaká cesta jak se správně snažit.. ale myslíte že jsem na tom byla hned jako jsem teď? Ne, vůbec.. Trvalo to půl roku.. v červnu jsem se poprvé sešla s T. a padla do takové lásky, že když se zdálo, že se to kazí tak jsem nespala, nejedla.. hubla celá vystresovaná, ale myslím ,že to můj organismus dost nakoplo. Tahle kila jsem zpět nenabrala, o prázdninách jsem zhubla asi 6 kilo a moc nepotřebovala jíst. Jedla jsem 2x denně se 6 hodinovou přestávkou, když jsme se zas viděli s T. nedařilo se mu do mě nic nasoukat.

Škola zase začla a dalo se to nějak do kupy.. kila jsem nenabrala a snažil jsem se snídat, svačit, obědvat a večeřet. Jako teď ale stále jsem nevěděla jak na to.. když jsem zjistila že ne ubírám tak mě napadlo co zase jen 2x denně? a co se na to vykašlat? a co nejíst vůbec? Nic moc.. nejedla jsem nebo se přejídala, zvracela jsem aniž bych to chtěla a před půl rokem jsem si dokonce došla k doktorovi jelikož to navracení jídla do úst mi zůstalo i když jsem se snažila už jíst tak jako jím dnes. Uplně jsem si pokazila žaludek tím jak jsem se k sobě chovala.. dodnes je pro mě těžké určit si porci a pomalu jíst musím jinak to neni příjemné. Asi od ledna tohoto roku jsem najela na podobný styl stravy jako mám dnes. Dost jsem si toho načetla, tehdy jsem i projela hodně pro-ana blogů a thinspirace tehdy byly užasná motivace. Ale.. stejně jsem ledatak ztratila 2-3 kila a hned je nabrala. Skutečné hubnutí začalo až s blogem..

Začala jsem s ním na 69 kilech, které už byly nabrané za ten rok "hubnutí" a konečně mi to jde. Hubnu tak, že je mi dobře, že nemívám hlad a ani se mi nechce zvracet, že mě už ani tak často nebolí břicho. A přesto jsou lidi co si myslí, že si se svým tělem zahrávám a jednou budu řešit jen jídlo a budu anorektička. Říkám, že právě teď je vše tak jak má být. A pak jsou lidé, co chtějí vědět jak to dělám.. ale jak to dělám? Držím mléčné diety? Půsty v době kdy je měsíc v úplňku?

Jasný. Už nikdy nebudu normální. Když nemohu jíst tehdy kdy chci a potřebuju jíst tak brečím. Nakupuji hodně dlouho a o všem hodně dlouho přemýšlím a představuju si jak to jím a jestli mi to chutná. Když vidím vyloženě obézní lidi, chce se mi z nich zvracet a neustále pozoruju všechny hubené holky kolem sebe. Šahám si na kosti a hladím svoji kůži když je mi smutno nebo jsem naopak šťastná a dlouho se pozoruju a několikrát za den šlapu na váhu a pak mi to dojde, kolik kilo už mám za sebou a že T. je na mě pyšný. Všichni si myslí, že jsem zhubla kvůli nějakým problémům s T. nebo zdravotním ale já zhubla díky tomu, že jsem se snažila a díky tomu, že se mám konečně ráda a starám se o sebe. A žádný text neupřesní jak těžká cesta to byla a není nikdy v cíli. Kdykoli může přijít chvíle chorobného přejídání.. ale proč? Proč by přišla když se cítím šťastná :)

Desiderata (Max Ehrmann, 1927)

2010-10-24T20:10:00.002+02:00

Procházej klidně kolem hřmotu a shonu tohoto světa
a pamatuj si jaký klid lze nalézt v tichu.
Pokud je to možné aniž bys ztratil/a svojí tvář,
žij se všemi ve shodě.
Svoji pravdu vyjadřuj klidně a jasně,
ale vyslechni také jiné až do konce,
i omezené a nevědomé – oni mají rovněž právo se vyjádřit.

Svůj čas neztrácej ve společnosti lidí hlučných a agresivních – oni jsou totiž duševním týráním.
Budeš-li sám/sama sebe porovnávat s jinými,
můžeš se stát domýšlivým/livou a nahořklým/lou,
neboť vždy najdeš lidi horší a lepší, než jsi sám/sama.
Ať jsou Ti zdrojem radosti Tvé sny a plány.

Svou práci vykonávej od srdce, ať je jakkoli skromná,
neboť ona je tvým skutečným majetkem v proměnlivých životních osudech.
Buď opatrný/á v tom, do čeho se pouštíš – na světě je totiž plno podvodů.
To ať Ti však nezakryje opravdovou ctnost,
mnoho lidí směřuje ke vznešeným ideálům
a všude je život plný hrdinství.

Buď sám/sama sebou.
Zvlášť se nepřetvařuj
a k lásce nepřistupuj cynicky,
neboť vůči odstupu
a zklamání jsou věčná jako tráva.

Přijímej klidně co přináší stáří
a mládí ztrácej důstojně.
Rozvíjej duchovní sílu, aby Tě mohla ochránit v náhlém neštěstí,
ale netrap se výplody fantazie.
Mnoho obav se rodí z nudy a samoty.
Vůči sobě buď mírný/á,
ale důsledný/á.

Jsi dítětem vesmíru o nic méně,
než strom a hvězdy
a máš právo zde být.
Ať je to pro tebe srozumitelné nebo ne,
Vesmír je bezpochyby na správné cestě.

Žij tedy v souladu s Bohem,
ať se Ti jeví čímkoliv a žij tak,
ať děláš cokoli a ať jsou Tvá přání jakákoli
a v tomto bláznivém světě si uchovej klid své duše.

Při všech svých zklamáních, těžkostech a ztracených
je totiž svět krásný.
Buď pozorný/á,
směřuj ke štěstí.

(snažila jsem se věty rozdělit tak, jak byly původně napsány, jednalo se totiž o báseň :) anglická verze je rozhodně lepší)

Zradilo mě!

2010-10-24T08:34:00.003+02:00

Achjo! Tak to konečně přišlo.. teda, rozhodně jsem na to nevyčkávala celá natěšená. Jsem nemocná! 2 měsíce mám pocit, že už budu nemocná, že stačí málo a ted to přišlo natvrdo.. v 6 mě vyhnal z postele fakt, že nemohu dýchat. Tak jsem se šla dát do kupy o pár minut později mě chytlo šílené bušení srdce. Trvalo to několik minut, pak jsem si lehla, bylo to ještě horší a najednou stop.. a vše bylo zase v pohodě. Stává se mi to relativně často a ještě jsem s tím nikde nebyla.. bojím se že mě pošlou na nějaké testy ale tam se nic nezjistí, protože se mi to stává jen někdy. A pak budu zase za hypochondra :(

Takže to vypadá, že do školy zítra nepůjdu. Já se třeba teď cítím v pohodě ale ta cesta metrem mi pokaždé vše zhoršila. Navíc bych tam asi nic nevnímala.. takže aspon budu moc dělat věci do školy doma a vše stíhat.. snad.. snad is budu i číst a začnu pracovat na maturitní práci.. snad. Snad to do čtvrtka zmizí, protože to přijede T. a já ho nechci nakazit, navíc chceme jít na komiksFest :) Komiksy miluju, už mám zase vyhlídnuté další dva.. vlastně 3.. dohromady asi za 1000,- chí :)

Nasnídala jsem se vydatně.. 1 jablečná koule s kakaem, bílý jogurt a hodně sušeného ovoce a oříšků. O nemoci musim dát tělu dost živin, svačinovat budu s ovocem.. a pak mamka plánuje dělat halušky, takže i já dostanu snad svou porci a budu se v nich dlouho nimrat, protože mi chutnaj tak napůl.. někdy jo někdy ne :) Ale aspoň budu jíst pomalu a těším se na ně. Jinak jsem ze včerejška na dnešek zhubla ze 63,0 na 62,6.. konečně zas ničím ty své minulé hříchy a včerejšek se mi poved a přitom jsem nejedla úplně málo, hlavně jsem se ale nepřejedla :)

A včera jsem si koupila zázvor. Už jsem z něj i dělala čaj do termosky.. takže jsem vypila 1l a pak furt chodil na malou :D Ale bylo to fajn, jen nemocná jsem stejně.. chci si zkusit udělat i vlastní limonádu.. soda stream máme :) a já mám zázvorovou limonádu moc ráda jenomže ony bývají dost přeslazené a to se mi pak spíš hnusí. A já si tu svou osladím medem takže bude nakonec ještě zdravá :) Stejně myslím, že jsem se ty 2 měsíce, co jsem jen měla pocit, že nemoc přijde, držela jen díky tomu jak teď jím. Hodně ovoce a tak :) dříve jsem totiž onemocněla hned, a třeba i 2x do měsíce (po 3 dnech asi tak, zase se léčim rychle, to naštěstí jo).

Napadlo mě, že bych vám mohla vyfotit moji kosmetiku nebo oblíbené kousky šatníku a podobné věci.. ale vybila se mi baterka na foťáku a nabíječku má T., který se mi ted směje, že jsem si ji tam nechala.. no takže nic, možná jindy, pokud chcete. Chcete? :) A taky si připravím články posledních odpovědí na moje otázky.. ty budou nejtěžší, protože se týkají citlivějších věcí.. takže je budu asi psát déle a pak tu budou samostatně.

Jo a.. poslouchám teď hudbu ale většina mě dost nudí.. mám tu samé takové ty nudné táhlé věci, strašně nudně melancholické. Neporadíte mi nějakou dobrou hudbu? :) Na čem v poslední době nebo už hodně dlouho ujíždíte? Těším se na odpovědi :) A můj song pro vás.. miluju strašně moc Kid Cudiho i tu slečnu (zpěvačka Best Coast).. škoda, že je léto už pryč :)

Ano :) konečně mám čas...

2010-10-23T12:56:00.002+02:00

Znáte takové to, že se nudíte a i když najdete spoustu možností, jak s tou nudou praštit, stejně se dál nudíte? Mě to potkávalo furt.. ale teď o víkendu si spíš užívám toho, že nemusím něco vyloženě dělat. Ano. To je jen v sobotu, protože v neděli to zase začne, to vědomí, že v pondělí jsou věci, kterým se vyhnout nedá (leda nelegálně a psát si imbecilní omluvenky nebudu, jsem přece dospělá a svědomitá). Konečně si svůj klid užívám :) ale stejně plánuju dnes něco dělat.

Přemýšlím, že něco podobného jako je na fotce si taky do svého nového zápisníku napíšu. :) Moc by se mi líbilo, kdybych si do něj fakt zapisovala den co den jídelníčky, co musím udělat a také i nějaké postřehy nebo důležité informace co se ten den stalo, alespoň v bodech. A moc by se mi líbilo, když bych ho jednou celý popsala a šla si koupit nový, třeba tentokrát zelený nebo modrý. Třeba by to bylo až za rok, stránek má dost :)

Ráno jsem navštívila farmářské trhy. Odnesla jsem si klobásu pro mamku, brynzu (rodiče chtějí dělat halušky), 2 kedlubny, nádherný tmavý chleba, čínské zelí a sladké pečivo - koule plněné jablky obalené v kakau, nejlepší snídaně :). Teď tu poslouchám The Cure a chystám se vypracovat úkol na biologii, němčinu a dodělat si mat.ot. na téma Rodina a její vliv na jedince. Pak si ji vytisknu a začnu se pomalu učit. A taky by to chtělo si uklidit.. ale moc se mi nechce zvedat.. no víte co, už tu mám takový ten bordel z hromadění, hlavně nalevo ode mě a napravo vlastně taky :D To je největší nevýhoda, když má vaše stolní deska délku 180cm, prostě vždy je někde místo.

Taky už vím, co si rozhodně budu přát k Vánocům od rodičů.. slovníky! Na angličtinu mám jeden čistě se slovy, neni tam nic jiného a je to hrozná bichle. Ale já chci i frázové a slangové.. například lingea dělá i jeden kde je popsané cockney a slangy z různých anglicky mluvících zemí.. prostě super :) a taky chci nějaký pořádný, takový ten přímo pro překladatel. :) Chci být překladatelkou. Potřebuju práci, kam není tak důležité chodit ale která bude mít pevné termíny. Dokonce i v pedagogicko-psychologické poradně mi to poradkyně naznačila, a taky mě ujistila, že mám dobrý jazykový cit :) Bojím se dost přijímaček na VŠ, zkusím jak mezikulturní komunikaci na translatologii tak anglistiku na filologii. A budu furt někde číst nějaké texty, možná si i požádám o k vánocům o anglické knihy, zatím čtu jen časopisy nebo na internetu a nebo seriály a tak no. Jendou jsem i překládala titulky, 20 minut seriálu = 5 hodin překládání, ale prý je to běžný čas i těch zkušenějších :)

Holky, co se angličtinu učíte nebo k ní máte vztah, znáte nějaké webové stránky, co by mi s učením taky pomohly? Třeba že by tam byly texty, poslechy, testy.. cokoli? Budu moc vděčná, mám spoustu věcí od ségry a hodně časopisů ale chci toho mít co nejvíc. Tak kdybyste něco znaly, hodíte mi to prosím do komentářů? :)

A líbí se vám nový vzhled? Neseká vám to trochu prohlížeč? Mně někdy jo, ale jen trošku, možná je to tím že mám jen linux. A asi vám je jasné, že tento blog už se bude jen těžko zbývat "jedině hubnutím" ne.. ani jsem to tak neplánovala. Jde mi o to, být zdravá.. moje BMI je už nižší, a vím že je to díky vaší podpoře,ale zdraví se skládá z víc věcí, takže pokud mě rády čtete tak tím líp pro vás. Jídelníčky už psát nebudu (pokud mi to pujde dodržovat se zápisníkem) leda se vám svěřím jak mi to jde/nejde, ale budu spíš více psát když už bude čas.. ne jen o životě, budu se snažit psát i rady vycházející z mých zkušeností.. a vlastně o všem co mě dělá šťastnou/mě zajímá :)

Dneska to bylo super!

2010-10-22T17:32:00.001+02:00

Ahoj berušky :) dneska to bude dlouhý článek samozřejmě. budu psát do tématických odstavců a vždy zvýrazním o čem jsou abyste si mohly vybrat co vás zajímá a co ne. Jak se máte? Já ani moc nestíhám vás obíhat ale ted o víkendu se to snad zlepší, ke komentářům jsem ani neměla inspiraci, byla jsem dost vyhaslá. Dokonce se mi udělal ze stresu opar.. fakt super viďte :D

No stresu bylo dost. Víte co, každá to známe, jsme perfekcionistky. Prostě se šprtám a připravuji ale už ani neni čas se šprtat, jen si to všechno čtu a mám pocit že nic neumim. A ve čtvrtek to vyvrcholilo, o matice - hodinu před testem z češtiny - jsem vůbec ale vůbec nevnímala. Všechno mě ted rozhodí.. holky fakt, až budete maturovat tak tohle je děsné, připravte se na to už o prázdninách a doufám že budu mít v tu dobu čas a náladu na blog abych vás mohla nějak podporovat nebo vám pomoc! Pomoc a hlavně podpora je fakt důležitá, ale co já jediného slyšim? "Moc to hrotíš" no jasný to je super věta, ale s ničim mi nepomuže.. Taky moc nespím, jídelníček rozmr..ej a hroznej děs.

Ale dnešek vše vynahradil. Ve škole, kde jsme byli jen 3 hodiny jsem se bavila jen s tima co jsem chtěla, trochu se k nim zase přiblížila a byla sranda. Jen se řešily šerpy a jako.. no nejsem moc nadšená, už mám šaty a ty jsou krémově zlatavé a hnědé.. a ony chtěj krémovou barvu? :D A ke všemu ani nevíme přesně co si pod tim pojmem přímo představit, krém na boty je i černej, takže chápete.. Nevim jak to dopadne. A je mi to jedno! Platí nám to škola :D

Po škole jsme šli s N. (spolusedící v lavici) nejdřív hodit knížky do knihovny, koupit si novej Nový prostor (fakt moc ráda ho čtu a mám i svého oblíbeného prodejce :)) a pak na výstavu Dekadence v Rudolfinu.. některé věci byly krásné, některé fakt kontroverzní ale přesto krásné a umění, a některé byly jak přebaly knih z červené knihovny nejméně kvalitního ražení ale s nahatýma lidma.. no chápete jak to myslim že? Prostě kýčovitý kýč ale asi si to ti umělci uvědomují takže jim to nevyčítám. Pro mě to bylo velmi obohacující :) Pak jsme šly zas do Góvindy, velké menu jsme si daly na půl a bylo výborné, jen jsem v čatný rozkousla jedno semínko a to bylo tak solidně pálivé že jsem se rozbrečela.. Po jídle jsme si otevřely každá svou verzi básnické sbírky Smuténka od Jana Skácela a celou jsme ji přečetly a prodiskutovaly, a pak si daly výborný dezert (kokosová koule pro kamarádku a pro mě takové sladké cosi s ořechy :D ale nejlepší uplně!). Pak jsme ještě skočily dolu do butiku a já si koupila tyhle tabletky - jsem fakt zvědavá a budu brát jen jednu denně. Mám na vás dotaz a odpovězte podle svého názoru: Mám si ji vzít už ke snídani nebo až k obědu? To je jediné co mi vrtá hlavou, fakt nevím a potřebuju nějaké další hlavy.. ještě jsem si koupila krásný ručně vyrobený zápisník (od tibetských uprchlíků), papíry jsou dokonce plné stébel trávy a jsou takové špinavější, no prostě je to na něm vše vidět, budu si tam psát jídelníčky, co mám vše udělat a tak, asi vám ho i pak vyfotím :) je fakt krásný.

Jídlo dnes bylo v pohodě. Ano, až dnes bylo v pohodě, váha je zpátky trošinku přes 63 ale to neni hrozné vidte? Dám to zas zpět k té 62 a nebudu na to už sama.. na ty tabletky píšou i v komentářích pěkné věci, a nejen co se hubnutí týče což je ještě důležitější! Za chvíli bych měla večeřet ale nemám moc chuť, Góvinda mě nezaplnila naprosto, ale chuťově mě tak zahltila vším co bych mohla dnes chtít, že jsem šťastná a nepotřebuju dál žrát. Ale potřebuju čaj! :) A to ani nevíte, ale počínaje tímto týdnem jsem si začala nosit do školy denně čaj v termosce.. většinou už je okolo velké přestávky vypitý ale je to super. Chodím jen častěji čurat ale nebývá mi už tolik zima a hlavně si je kombinuju - nasypu různé druhy sypaných čajů :)

Hrozně se těším na ty prázdniny. Budou asi akční zase ale musím se o nich i učit a toho se nezdám, jsem ráda že to zatím celkem zvládám, jen občas to vybouchne.. ještě nevím co budu dělat o víkendu. Snad mě máma vezme nakupovat podprsenku, kterou si moc přeju, a snad budou mít tu moji vysněnou :) Snad! A napíšu vám to pak. Snad se vše zase zlepší protože se mi už jen za těhle pár dní šíleně zhoršila pleť a nejen na obličeji, ano - ekzém = špatné prostředí, stres a špatná strava. Achjo :) Víte, musím ten stres překonat, jak se mi to naváží i do jídla tak pak trpím na bolesti břicha, pocity že budu zvracet.. vlastně už se mi zase začalo vracet jídlo z žadku do úst a jednou jsem musela ty zvratky v krku spolknout zpět. Je to jako to co bylo před blogem a tak.. :( Potřebuju pohodu a putřebuju být zdravá. A já to dám! :)

POTŘEBUJU

2010-10-18T17:42:00.003+02:00

zítra jsem zkoušená ústně i psace z 10 maturitních otázek (filosofie a literatura)
maturitní ročník je těžký když začínáte o měsíc později
a taky odpadá spousta hodin kvůli svátkům a volbám
a taky když se neumíte učit jako to neumím já
všem slečnám co je to teprv čeká asi budu pomáhat alespoň přeposláním otázek

potřebuju k moři
a oddych a klid
je teprv pondělí :(

Ranní ptáče..

2010-10-18T05:08:00.001+02:00

4:30-4:50 Posilování břišního svalstva
5:30 Miska: cereálie, dvě lžičky sušeného ovoce a oříšků, sójové mléko s přidaným vápníkem
9:00 225ml jogurtového nápoje (limetka+liči), 5 grahamových plátků s medem
11:40 225ml jogurtového nápoje
15:00 Sój. maso (recept) ale bez těstovin a s max. 2 plátky čtyřzrného tmavého chleba
Asi hrst sušených plodů a oříšků - pomáhá to na soustředění a učení, bez nich to poslední dny nedávám :(
18:00-18:20 Základní údery kick-boxu
19:30 Dolce gusto nesquik+sój. mléko (max. 500kj, asi 300ml)

Váha: 62,8

Jo, vstávám brzo protože za celý víkend jsem nebyla schopná se učit! Jsem na sebe za to celkem naštvaná :-/ takže si ráno zacvičim ať se probudim. Udělám si čaj s guaranou a pořádně si vše pročtu. Alespoň něco když už nic. A poslední jídlo jen takhle aby to bylo celkem lehké a navíc cukr v tom bude takže snad neusnu hned brzo ale až v těch 10 jako obvykle.

Jo a ten recept na tu sóju je fakt výborný. Chutnalo to i T. (on kořenil :)) ale vařila jsem to asi hodinu no :D Bez těstovin, dali jsme si to s jasmínovou rýží ale ta už není, tak si dám podle chuti chleba ale fakt maximálně 2. Víc by bylo už fakt hodně. No ten jídelníček my snad vyjde, jsem na něj celkem natěšená a zdá se mi dobrý, co myslíte? Hlavně potřebuju zase zabrat :)

+ moje odpověď na mou otázku Pijete alkohol, kouříte cigarety, resp. jiné drogy
Alkohol nepiju, protože jsem po něm byla vždy jen smutná.
Cigarety jsem zkusila ve 14 a moc mi chutnaly. Rodiče jsou zarytí kuřáci a T. kouří taky asi tak 5x denně (balí si vlastní). Nikdy jsem nebyla závislá a někdy jsem kouřila denně i třeba 3x, postupně víc a víc.. ale stejně přišlo vždy období kdy to skončilo. A pak jsem začala brát antikoncepci a začal mi ten smrad vyloženě vadit, rok nekouřím vůbec. Chutná to najednou hrozně hnusně :D
V 15 jsem jeden večer zkoušela pervitin. Už vím jak to na mě zapůsobí, cítila jsem se čistá a plná energie a utříděných myšlenek. Ale v průběhu času jsem se naučila tohle získat i díky vlastní hlavě bez drog. Bylo to jen jednou, poprvé a naposledy.

Marihuanu jsem ochutnala před rokem v srpnu, hulila jsem o víkendu a jak kdy. Jedno i sama, někdy s přítelem někdy i s přáteli a také na školním výletě abych tam ten slepičinec přežila (fakt když jsem nebyla zhulená myslela jsem že se zabiju jak jsem ten kolektiv nenáviděla a nechtěla tam být), o těchto prázdninách jsem hulila hodně, skoro denně ale závislost na tom není. ani psychická. Když se mi nechce tak nehulím, umím se i rozhodnout jestli hulit když mě druhý den něco čeká. (takže nevěřte takovym tim webům kde vám nakecaj jak největší zlo to je, větší zlo je alkohol a horší imunitu po trávě taky nemám). Trávu moc neřešim, jemi jedno jak to dopadne, vim že moje školní výsledky nijak neohrožuje - popravdě kdyby ke mně přišel nějaký protidrogový expert a chtěl na mně dokázat nějaké kecy tak by zjistil že známky se zlepšily, že chodím do školy a když tam nejsem tak jsem u doktora nebo nemocná a že problémy s rodiči už nemám vůbec žádné. Nemám důvod přestat hulit a někdy nemám důvod hulit a tak hulím jen když mám náladu nebo chuť být zhulená, je to jako chuť jíst čokoládu. Ale té čokoládě se přece jen odolává hůř :D

Měření a fotka "pokroku"

2010-10-13T13:41:00.001+02:00

2. října ráno (váha 65) -> 13. října ráno (váha 62,9)

(jo, u toho prvního jsem omylem přehodila pod prsama a přes prsa, ale to vám asi došlo, jsem trubka :D)

Počty digitální váhy dnes:
Tuk: 28,8% (nadváha) - o tři desetiny méně než před týdnem
Voda: 51,9% (nadváha) - o dvě desetiny více než před týdnem
Svaly: 54,7% - skoro o číslo méně než před týdnem
Je to jen orientačně! Kdybych si na tu váhu stoupla znovu a nechala si to znovu vypočítat, bude to vypadat trochu jinak... takže mě ani netrápí že mi ubyly svaly nebo že jsem měla víc vody. Jinak dole je ještě fotka, já se 69 a já s 62,9 :)

Řeknu vám, němčina je hrozný jazyk :D Dělat didaktický test z němčiny bylo jak nějaký brutální horor, ale zadavatelem byl můj tělocvikář a on je celkem vtipálek takže alespoň to zadávání bylo fajn. Všechny testy mám za sebou a teď nastupuje opět učení :( takže se začínám zase stresovat. Jinak na sójový mlíko už jsem si zvykla (ani to netrvalo dlouho) a hodně mi vyhovuje. Maso mi chutnalo a to jsem ho podle mě mohla udělat ještě mnohem lépe.. ale maso by se tomu řikat nemělo. To si jen pak lidí od toho moc slibují, je to fakt jiné... konzistencí třeba jako ryby a chutí jakoukoli si uděláte což je fajn. Rozhodně si ho budu dělat často, hlavně když nebudu mít peníze nebo nápady a nebo energii se s něčím patlat. Je výborné studené i teplé i ještě neudělané jako sušina :D

Dnešní jídelníček:

6:00 Banán, miska cereálií se sójovým mlíkem
10:00 Jeden toust z tmavého chleba, máslo, trochu šunky a jeden plátek eidamu, 2 mrkve
11:00 Kafe (se sój. mlékem, chutnalo mi to jako takové to kafe co se dává dětem :))
13:00 Wok zelenina se sój. masem a 1 rajče
16:00-16:30 Kick box pro začátečníky (hrozně se těším, fakt mě to baví :))
18:00 Řecký jogurt s medem

Jinak další odpoveď, ale tentokrát stručná... Snažíte se vybírat bio potraviny?
Ne. Za prvé v supermarketech tomu nevěřím, v plno jiných obchodech taky ne... mám sen pěstovat si vlastní koření, bylinky, zeleninu. No bohužel se bojím, že to bude fakt jen sen. Ale bylo nádherný jednou si s dědou přivstat, vyjít z chaty na zahradu v chladném ránu a vydlabat brambory ze země a pak je mít na oběd jen se solí a máslem. Za tuhle vzpomínku jsem mu moc vděčná :) Chtěla bych jednou nakupovat maso a další potraviny přímo od chovatelů a pěstitelů, ale to je taky až do budoucnosti. Zatím se bez toho obejdu, protože musím no...

69 kilo, před prázdninami

62,9 kilo, dnes před obědem

Tuhle sem dávám jen pro vysvětlení, proč mám celkem nízká číslo při měření pasu. Mám ho od přírody o něco uzší, ze předu to neni tolik vidět jako zezadu...

Tak co? Musím si přečíst váš názor protože vy máte mnohem lepší oči než já! Mám sklony se buď podcenit nebo přecenit... na té fotce ze předu nevidím snad žádné rozdíly krom toho že jsem na té dnešní dala nohy mírně od sebe ale z boku myslim že je vidět menší zadek a bříško.

Zajímáte se o testování kosmetiky na zvířatech a o čistě přírodní kosmetiku?

2010-10-12T07:34:00.004+02:00

(druhá odpověď na tento článek)

Dobré ráno :) než odejdu do města a do školy tak mám trochu čas takže..

Nemám samozřejmě ráda týrání zvířat. Dělaj mi i problém ty velkochovy co už jste si asi všimly :) fakt ale bohužel je že minimálně v minulosti se na zvířatech testovalo snad vše. Tehdy to bylo snazší, dokonce i testovat na dětech aneb Všechny víme co se dělo v Německu za druhé světové války. Nicméně k dnešku mi přijde jako kravina testovat na zvířatech. Můžeme vyrobit věci, které nám to spolehlivě nahradí.. je trochu rozdíl mezi léky a kosmetikou, léky se taky musí testovat přímo na lidech že a taky je vždycky nová a nová nemoc ale nepřijde mi že by kosmetika šla v něčem dopředu, možná jednou za čas se objeví využití pro nějakou novou rostlinu co jsme doteď přehlíželi ale ta bývá už otestovaná třeba na lidech kteří ji využívali léta v té oblasti, kde to běžně roste. Jinak se na kosmetice mění fakt jen design..

Další fakt proč přírodní kosmetiku, je moje kůže. Trpím atopickým ekzémem. Každé období mě to trápí na jiném místě a v jiné konzistenci. Jako malá jsem měla ekzém okolo úst, později v v podkolenní loketní jamce a minulé roky na tříslech a vždy pomáhá něco jiného. Pak taky už jsem to někdy zmiňovala mi hodně věcí jen tak narušuje kůži. Někdy mě svědí i samotná voda ve sprše, když se zpotím musim si ta místa umýt a když jsme s přítelem tak je to na mojí kůži taky dost poznat :-/ (naštěstí si na jeho složení potu už zvykám, ale počátky byly bolestivé) Mamka mi v průběhu let nosila různé přípravky a táta taky ekzematik mi různě radil co pomáhá jemu, ale jemu pomáhají věci co já nesnesu, protože jsou třeba moc mastné a to mě pak svědí ještě víc.

Takže jsem si jednou zašla do Yves Rocher, bylo to po tom co jsem si našla které kosmetiky by měly být čistě přírodní a v poměru k ceně vyšlo toto. Jsem fakt ráda, že jsem si tam zašla :) postupně nahrazuju vše jejich přípravkama. Šampony více pění takže je nevypatlám hned, čištění obličeje je vždy šetrné, vše krásně voní a ekzémy buď nemám nebo rychle mizí. Občas zajdu i do DM na jejich přírodní kosmetiku, i po vyzkoušení některých přípravků vim že to je rozdíl oproti YR a tolik mi to nevyhovuje ale třeba balzám na vlasy je fajn, takže to tak nějak mýchám. Plus jsem si obstarala kokosový olej - ten doporučuju, můžete ho použít na vaření, na suchou kůži, jako lubrikační gel nebo na masáže :D je to fakt na všechno. Někdo radí, že ho mužem jíst i syrový a že je dietně přijatelný ale já to zkusila a je fakt že chutě byly pryč.. na několik hodin a na vše a to jsem si nedala ani celou lžičku. No je to hnus :D

Takže asi tak, já bez přírodní kosmetiky být jednoduše nemůžu a popravdě se hrozím všech věcí od nivei, schwarzkopfu, garnieru a tak.. Dřív jsem to kupovala ale teď už to jen dodělávám.. dokonce i jen obaly mi přijdou odporné, což je taky věc co se mi na YR líbí, že se zajímají o ekologii, alespoň doufám že dělaj to, co řikaj, že dělaj :D

A dále.. váha stále 63,1. Jídelníček asi následující:

6:00 Miska vloček v javorovém sirupu, jogurtu s oříšky (Marks&Spencer) + sójové mléko, 1 malý muffin
10:00 2 mrkve, tmavý toust se semínky+máslo, 2 plátky eidamu a salát - svačina pravděpodobně na zastávce metra :D
12:30 Jablko
16:00 Kafe
17:30 Zelenina se sójovým masem, dost kořeněné, pár cherry rajčat
20:30-21:00 (snad to nějak půjde stíhat) Posilování hýžďových svalů

Jídelníčkem si fakt jistá nejsem. Spolusedící chce jít na výstavu Dekadence a možná se pak ještě zdržím v knihovně. Ale to bych pak musela ve tři někam zajít pro jídlo a to se mi moc nechce. Navíc se začínám cítit už opravdu nemocně, nemám ani 36 stupňů, jsem ztuhlá, bolí mě v krku a jedna uzlina je výrazně tvrdší a větší než ta druhá :-/ Dneska je test z angličtiny a sloh z němčiny, ve středu test z němčiny a do té doby musím vydržet. Ale i tak, nemoc vše zkomplikuje.

Jíte maso? Nebo si jen vybíráte určité kousky?

2010-10-11T19:27:00.002+02:00

(první odpověď na tento článek)

Ještě než začnu, musím se ještě zmínit od svém jídelníčku, byl totiž úplně jiný než jsem čekala.

6:30 Striacatella tvaroh activia + 1 plátek tmavého chleba
10:30 2 rýžové chlebíčky multigrain s medem a 2 s džemem - ten džemem jsem párkrát kousla, lezly po něm brouci a fakt nevim odkud, prohledala jsem vše ://
V průběhu dne budu nějak taky chroupat asi 6 lžiček směsi oříšků a sušených plodů, zaženu tim stres z těch pitomejch testů.. já vím, o nic nejde ale jsou to testy. Jo a oříšky jsou dobrý na myšlení :) :P
2 cookies a 1 švestka od spolužáka (měla jsem dost hlad)
15:50 Malé menu ve restauraci Govinda
Večeře nebude, nemám vůbec hlad a ni chuť

Váha ráno: 63,1
Z váhy jsem šťastná, papání v Góvindě bylo vynikající (krišňácká vegetariánská restaurace), ale moje svačina.. no prostě když vám po ní lezou brouci a vy si toho všimnete až po několika kousnutí.. fakt nevim kde se vzali. Prohledala jsem vše, leda ze školy nebo nevím. A hlad fakt nemám, což je super :) Jinak papala jsem vše dlouho jak jsem si předsevzala takže taky fajn. A generálky státních maturit? Blbost je to.. jenom jsem pyšná na svůj "sloh" z Angličtiny - na téma Jak udělat... jsem napsala "Jak napsat maturitní sloh" buď budu mít nejlepší sloh ze všech nebo budu pokárána za drzost :D ale já se u toho pobavila.

A teď kauza já a maso. Já maso jím, přemýšlela jsem o vegetariánství už několikrát hlavně z morálních důvodů, ale víte co? To mě netrápí. Nebo tedy ne tímhle stylem, je mnohem lepší maso jíst a podporovat svými nákupy chovatele, jež se o svá zvířata starají a nemají za velkou vilou velkochov kuřat které se tísní ve své cele. Vegetariánství v tomto směru pro mě znamená jako bych nad tim problémem máchla rukou s tím že když to kupovat nebudu vůbec tak se to vyřeší, ale důležitá je právě ta podpora lidem, co to dělají správně.

Maso mi chutná ale vybírám si. Mám ráda kuřecí a hovězí miluju, ale když je špatně udělané je to největší zlo. Vepřové leda kotletu, přijde mi to už po chuti dost mastné a králičí fakt nemám ráda, v době kdy je můj děda choval tak jsem je jedla, na svíčkovou byly fajn ale nějak ke konci puberty mi plno věcí přestalo chutnat včetně králičího masa a vepřového, pokud mi to někdo nevnutí tak to nesním. Prostě nikdy. Ryby jsou výborné, hlavně mořské ale k nim mám čím dál více větší odpor protože v moři plavou taky další sračky, a z tohoto pohledu jsou dokonce české ryby z rybníků lepší. I když všichni víme o tom co se tam občas může pustit, někdy jsou toho plné noviny že... takže k tomu nevím jak se mám postavit.

Dnes jsem si konečně došla koupit sójové maso. Zítra si ho asi už připravím, nevím jak dobré to bude ale nebojím se toho :) kdyby mi chutnalo tak začnu maso jíst taky už jen na chuť. Sójové maso se celkem vyplatí i cenově. Taky jsem koupila sójové mléko. Už jsem ho i ochutnala a je to nezvyk asi stejně podobný jako když máma začala kupovat místo polotučného mléka mléko odtučněné. Prostě vidíte že to vypadá stejně a přitom to má dost jinou chuť ale je to jen o zvyku, to mléko mi celkem chutná a připadám mi mnohem lepší a lehčí. Já moc mléko nemohu, hlavně ráno, je takové dost těžké a mám pocit že po něm půjde celý obsah žaludku nahoru ale tohodle se nebojím a i proto jsem si ho dnes koupila :) těším se na snídani.

Jo a taky je fakt že mi přijde divné mléko pít. Jsme fakt jediní savci, kteří ho pijí. Jasný, chutná i kočkám a psům ale sami by si tu krávu asi nepodojili :D A taky jsou to už plemena dost zmlsaná.. no chápete. Prostě si přijdu jak úchyl, cizí matce bych z prsu taky nesála navíc mléko savců je určené hlavně mláďatům svého druhu a ke všemu tomu - proč bych měla pít něco co musí projít obrovskou úpravou aby mi to okamžitě nezkyslo? Kolik věcí co tam ani bejt nemá tam ve skutečnosti je? To ty jogurty a tvarohy jsou na tom o něco líp, nebo kefíry. Tedy, mléko se mi pomaloučku polehoučku začíná hnusit.

A nakonec vejce. Ble. Nemám je ráda kvůli své chuti i když si cením jejich přínosu pro kuchyni jako přísadu do všech různých věcí. Jasně, vejce se nikdy nezbavim a jako volské voko je jedno uza čas taky fajn. Ale natvrdo? To byste mě museli mučit, Silvestr a chlebíčky v mojí domácnosti navždy bez vajíček, a na tom neslevim nikdy :)

pár otázek no :)

2010-10-10T08:50:00.000+02:00

Přítel spí a tak mě napadlo vám udělat jakýsi dotazník :) Budu moc ráda když odpovíte, do komentářů nebo třeba udělejte článek na svém blogu, to je mi jedno. Jakákoli odpověď bude fajn :) A kde to jde, tak odpovězte i více slovy, aspon se o sobě něco víc navzájem dovíme :)

Jíte maso? Nebo si jen vybíráte určité kousky?
Zajímáte se o testování kosmetiky na zvířatech a o čistě přírodní kosmetiku?
Snažíte se vybírat bio potraviny?
Pijete alkohol, kouříte cigarety, resp. jiné drogy?
Krom udržování jídelníčku a občas nějaké to cvičení, staráte se o své tělo i ještě nějak kosmeticky atd.?
Hubnutí za cenu zdraví nebo se má hubnutí rovnat zdraví?
Jak často lezete na váhu (popravdě! já třeba na ni lezu asi i 4x denně, mě baví na tu digitální stoupat :D to mě přejde až si na ni zvyknu) a jak vás to ovlivní když tam máte víc, méně nebo furt stejně?
Je ve vašem okolí někdo kdo si z vás utahuje nebo vás od hubnutí zrazuje?
Jak vůbec celé to hubnutí začalo? (může te začít už od tloustnutí)

Já pak taky odpovím, až budu sama doma a budu mít čas o nich přemýšlet. Zatím čekám na vás holky :) doufám že vám všem vyšel ten víkend lépe než mně, já jedla celkem dost ale naštěstí jsem u toho neseděla furt na zadku, takže se tolik přizabít nechci :D

íííííííík

2010-10-06T06:34:00.005+02:00

No víte, mám tu novou váhu :) Taky vypočítává váhu kostí, množství tuku, vody a svalů. A tedy proč to ííík? Už včera když jsem ji nastavovala a zkoušela tak mi bylo jasné, že když mám 65 na tamté staré ráno a na téhle 65 večer a oblečená tak, že to prostě je divné. :)
Vážím 63,8 - Tuk 29,1% (na váze je napsáno nadváha, ale podle tabulek jsem zdravá) Voda 51,7% (taky nadváha) Svaly 55,6% (ale v tabulkách se pohybujou mezi 28 až 35) Kosti 5,5 kg

Vážení super ale ty další čísla nevim. Vše mám nastavené na svoje, to jsem kontrolovala, ale že bych měla tolik svalů nebo.. nerozumim tomu a na internetu jsem nic nenašla a ten návod a tabulky v něm řiká něco jiného než váha píše na displeji :( Asi se na to vykašlu, a tohle si nechám vypočítat jednou za čas, jestli jsou nějaké změny. Nevím prostě..

No nic, hlavně že mi to píše fajn číslo na to běžné vážení :) je ale trošku divné najednou vážit o kilo méně, nicméně je fakt že na každé váze kam jsem stoupla jsem měla o kilo méně než na té naší. Při váze 64 jsem se chtěla opět vyfotit pro srovnání úbytku 5 kil, ale to a příští týden, zatím nemám svůj foťák a chci ať to nějak vypadá (mám jen starý digitál ale už nefotí dobře, bylo by to rozmazané a nic bychom v tom neviděly).

Včerejší nákup trval necelé 3 hodiny a to jsme prošly jen pár obchodů, nejdřív zase Marks&Spencer, protože moje máma je blázen (ale mám odtama věci na snídani! musli a takové celozrné sušenky které se dělaj s mlékem). Pak moje milované Yves Rocher. Já mám hodně citlivou pokožku, i když se ptoim tak mě to hrozně pálí, nemluvě o tom když se otřu o cizí pot (takže s přítelem jsem dycky zarudlá a s vyrážkou :D) ale jejich produkty mi vždy pomohou a prostě mi sedí. Vůně nádherné a vlasy po šamponech perfektní. Takže jsem dostala nové tělové mléko, prý i zpevňuje. Pak v Bille spousta jídla, ovoce, džusy, jogurty, hnusné sladkosti a chipsy pro tátu (já si zakládám na tom že jim zdravě, táta na tom že jí nezdravě :D) a hrozně se těším na svoje jídelníčky :) Nakonec odkládám vozík a hledám mamku a ona u jednoho stánku uprostřed té haly ohmatává tepláky (řikala jsem, že nějaké potřebuju) :D takže krásné tepláky za 250,- Mám z toho radost, ale čas uplně v háji :D

Škola je hrozná. Už zase vnímám jak moc některé lidi nechci vidět. Jedna slečna za mnou furt leze a něco hučí, většinou o tom jak nic nestíhá, jak měla skvělej sex a jak prostě kolektiv je hroznej a každej někoho pomlouvá přitom to rozdmýchává hlavně ona. A ke všemu je dost hubená (dělala dřív moderní gymnastiku) ale to mě netrápí protože jsem hezčí v obličeji :D Ne chápete, prostě si to neberu, spíš mi vadí jaká je po osobnostní stránce, je to zlý člověk a ke všemu otravný. Bez lidí by byla škola super, ráda se učím, prostě znalosti zadarmo, kde jinde to seženu? :P

Jídelníček a tak:

6:30 Zbytek tmavého croissantu namazaný tenkou vrstvou medu, vanička ovoce z Billy (kiwi, jahody, hodně ananasu), 1 čokoládový bonbon s datlem a mandlí (chtěla jsem ochutnat, ale nic moc :))
9:00-10:30 Hodina tělocviku = nakonec jen půl hodiny posilování a protáhnutí a zbytek se řešilo předtančení (fakt jsem nešťastná z té třídy a z té holky)
11:40 Nektarinka, bifidrink hollandia + 2 malé "bonbony" sezamová semínka s medem nebo tak, bylo to divné ale chutnalo a nevyčítám si :P
14:30 Pórková polévka, půlka tmavého croissantu
17:00-17:30 Kruhový trénink pro začátečníky
18:30 Bílý jogurt+mrkev
4 kostičky čokolády, no jo.. přestala mě po nich bolet hlava takže aspon něco ale stydim se..

Pudinkovo-tvarohový dezert

2010-06-30T21:00:00.000+02:00

Jedna se o recept na studený vrstvený dezert, nepeče se. Vaří se jen pudink, maximálně kafe nebo se třeba mixuje. Příprava je jednoduchá a výsledek je moc dobrý, je spousta variací, já jsem dělala vanilkový s ovocem, ale často dělám i čokoládový s banány třeba :) Papejte ho jen ráno, dá vám dost energie, zasytí a taky má dost bílkovin. Nejlepší je, dělat ho večer a přes noc nechat v lednici! A počítejte s tím, že ho bude hodně (jen na pudink je potřeba půl litru mléka).

Potřebujete:

prášek na pudink - k němu mléko
tvaroh (já používám polotučný, vy klidně zvolte dietnější variantu)
sušenky BeBe - nedoporučuju ty s přidaným ovocem, ty jsou k tomuhle na nic, levnější ale méně chutná a zdravá varianta jsou piškoty
uvařenou silnou kávu (malý hrníček stačí) NEBO mléko NEBO šťávu z ovocných konzerv (je možný třeba i rum, a bude vám to připomínat tiramisu :P)
čerstvé nebo konzervované ovoce, může být i rozmixované, je to na vás
(cukr), (kakao na posyp nebo rozvařenou čokoládu na vaření a podobné dolepšovačky jestli chcete :))

Ze všeho nejdřív si připravte ovoce, omyjte, nakrájejte, otevřete konzervy (případně odlijte šťávu na sušenky), rozmixujte,...

První vrstva bude ze sušenek, ty namáčejte do kafe, šťávy nebo mléka a pokládejte do mísy/formy, dyžtak je nalámejte :) Silnou si ji udělejte jak chcete, já dávám vždy jednu vrstvu ale tak aby mísa byla skutečně zakrytá

Druhou vrstvu dávám už pudink - ten připravte podle návodu, ale nepřidávejte cukr a hlídejte ho pořádně :) Doporučuju začít ho dělat až po bodu číslo 2, abyste na něj měly dostatek času. Až bude hotový, vyklopte do něj tvaroh a vidličkou míchejte, dokud vám nevznikne krém. Krémem pak pokryjte 1. vrstvu, tak aby bylo všude stejně, množství je na vás.
Další vrstva jsou opět buď namáčené sušenky nebo ovoce. Zaplňte tím celou plochu. Pak zase krém. A znova. Jak vysokou máte mísu, tak dlouho si můžete stavět dezert :) Já ho ukončuji výhradně ovocem.

Nechte ho vychladnout a neochutnávejte. Teplé to neni uplně dobré. Až vychladne strčte ho do ledničky a až ho vyndáte, můžete ho ozdobit (nezdobte ho hned, například kakao by se vám rozmočilo a nevypadá to pak tak hezky).

Napište mi jestli jste to zkusily a jak chutnalo atd. Jsem zvědavá :)

beautyspo!

2010-06-30T19:22:00.000+02:00

Miluju tyto ženy, líbí se mi jak působí na lidi. Každá má svoje kouzlo. Pro některé byly skládány písně, po některých se pojmenovaly kapely, všechny jsou legendární. Když se nudím, prohlížím si jejich fotky, výstupy, filmy atd. a přeju si přiblížit se jim. Jsou jiné a zvláštní a pro mě krásné.

A svěřím se vám s něčím. Miluju punčochy, korzety, tetování, boty s podpatkem, tanec i striptýz, eleganci, burlesque, extravaganci, šaty co zvýrazňují křivky a krasavce jako byl James Dean nebo Jack Kerouac. Jo, jsem trochu jako ze staré školy :)

Natalie Wood

Maila Nurmi (Vampira)

Dita von Teese

Audrey Hepburn

Haji, Lori Williams, Tura Satana
z filmu Faster, Pussycat! Kill! Kill!

Veronica Varlow

Bettie Paige

Čtrnáctiletá Jaroslava Schallerová, nejkouzelnější :)
z filmu Valerie a týden divů

a nakonec moje nejoblíbenější video, nahotinky no :D

Chilli bramboráky s rukolou

2010-06-29T15:09:00.001+02:00

Ták jako jo :) Dávám sem ten recept na pálivé a řekla bych, že i mnohem zdravější bramboráky než se normálně dělaj. Já jsem se po nich necejtila nijak těžko a ta rukola (nebo i jakýkoli jiný salát) dost pomáhá trávit a ke všemu má i zajímavou chuť a aroma takže ani nemusíte nijak moc kořenit :) Dlouho jsem si na něčem takhle nepochutnala :)

Potřebujete:

brambory a vejce - tolik kolik chcete bramboráků (z toho množství, co je na obrázku jsem jich udělala pět)
chilli papričky - čerstvé nebo nakládané, ty moje byly v octu a spotřebovala jsem asi 15g papriček (třetina skleničky)
rukolu - jako přílohu i do těsta
mouku a mléko
kmín, sůl, olej, (majoránku)

Brambory oloupejte a nastrouhejte (pokud by z toho hodně tekla voda tak jí odlijte), k tomu přidejte nakrájenou rukolu a vejce.

Pořádně promíchejte ať se to vejce ztratí. Přidejte kmín (já dávala asi dvě lžíce), sůl (dvě špetky), jestli chcete tak majoránku (já dala asi tak lžíci) - při přidávání promíchávejte. Pak přidejte nakrájené chilli papričky, to množství je jen na vás, ale nezapomeňte na to, že to ovlivní pálivost :)
Podle mě nejtěžší část - budete přidávat mouku a mléko tak aby vznikla hmota podobná kaši. Pokud bude mouky málo tak se budou bramboráky trhat ale pokud moc, bude to moc suché a nebude to kaše. Já to dělám tak, že přidávám klidně víc mouky a pak trochu mléka, ten poměr je asi 6:1 (od oka), pokud bramboráky děláte prvně, přivzala bych odborníka :P

Na pánvi rozehřejte olej (ale nemusíte to s ním moc přehánět) a lžící pak na pánev kydněte směs a promačkejte ji do placky vysoké nejlíp tak půl centimetru. Placky obracejte a hlídejte ať jsou hezky zlatohněda a nepřipálí se :) Až budou hotové nechte je chvilku vychladnout, horké papričky by kazily chuť. Já jsem začala jíst až po hodině.

Co se týče přílohy - tu jsem opláchla, vymačkala na ni citron (přitom promíchávala) a lehce opepřila. Ale neni důvod proč byste si tím nemohly víc vyhrát :))

Napište mi jestli jste to zkusily a jak chutnalo atd. Jsem zvědavá :)

tak jsem si taky vyplnila těch 99 otázek :)

2010-06-28T18:31:00.000+02:00

(pokud někoho zajímám teda :P)

1. Celé jméno: Kristýna
2. Přezdívka: Chrissie
3. Narozeniny: Mám v srpnu :)
4. Místo narození: Praha
5. Znak zvěrokruhu: Lev
6. Pohlaví: Žena neasi
7. Třída: Na základce béčko, na střední áčák :)
8. Škola: Je zaměřená na pedagogiku
9. Funkce: Často se cítím nefunkční
10. Město: Praha
11. Svátek: 24.7.
12. Barva vlasů: Hnědá
13. Délka vlasů: Momentálně víc jak po ramena
14. Barva očí: Hnědá
15. Hlavní rys: Geometrie mi dycky šla a myslim, že tahle otázka nemá řešení :D
16. Výška: 166
17. Jizvy? Takové málo viditelné, když nepočítám ty po ztloustnutí :(
18. Brýle? Naposledy to bylo 3,5 na levém oku a 3 na pravém
19.Piercing: Píchnuté mám jen uši
20. Tetování: Plánuji na hodně míst :)
21. Pravák nebo levák: Levák

♥ POPRVÉ ♥
22. Můj první nej kámoš: Taková dlouhovlasá holčička ve školce, o rok mladší, ale Míša mi ji furt přebírala (nakonec se taky stala mou kamarádkou :P)
23. První cena: První vysvědčení asi :)
24. První sport kterému sem se věnovala: S tatínkem jsme hráli dost dostihy a sázky... čímž jen zastírám to, že jsem se nikdy sportům nevěnovala :(
25. První domácí zvíře: Narodila jsem se do rodiny, která v bytě 1+1 vlastnila: ještěrky, 2 hady, 2 želvy, andulky a psa
26. První dovolená: Chorvatsko
27. První koncert: Jethro Tull, byl to takový rodinný večer :)
28. První láska: Ta opětovaná a pořádná mě postihla v 16 letech

♥ OBLÍBENÉ ♥
29. Film: Valerie a týden divů
30. TV pořad: Ze seriálů jsem si naposledy zamilovala Skins
31. Barvy: Zelená
32. Zpěvák, zpěvačka: Nevím vůbec
33. Skupina: Těžko říct...
34. Písnička: Třeba tahle od Siouxsie and the Banshees
35. Přítel/kyně: Nemohu říct
36. Sladkost: No, co je sladké to mi chutná...37. Sport: Plavání, nejlépe v moři :))
38. Restaurace: Naše kuchyně, ať tam vaří kdokoli z rodiny, dycky to dopadne skvěle
39. Oblečení: Vždy ten poslední kousek, co jsem si zrovna koupila
40. Obchod: Momentálně oblítávám sekáče
41. Předmět ve škole: Filosofie, psychologie a všechny jazyky :)
42. Zvíře: Asi psi, ti k lidem prostě patří
43. Knížka: E.J.Endingová - Po Valentýnu
44. Časopis: Kupuji si jen Nový Prostor
45. Boty: Zbožňuju podpatky, ale jinak nosím vans nebo martens :) (boty musí být kvalitní!)

♥ PRÁVĚ TEĎ ♥
46. Pocit: Teprv číslo 46?
47. Potřeba: Všechno v normě48. Jsem s: Sama doma s maminkou, co vaří :)
49. Jím: Nic
50. Piju: Dobrá voda bezinka
51. Dělám: Vyplňuji číslo 51...
52. Online? Jsem
53. Poslouchám: Steve Jansen
54. Myslím na: to že bych měla jít posilovat 55. Chci: Čtvrteční odpoledne
56. Koukám na: Text
57. Mám na sobě: Tílko, kraťasy... je fakt vedro

♥ BUDOUCNOST ♥
58. Děti? Žádné nebo dvě, nechci rozmazleného jedináčka :P
59. Svatba? Ano, chci se veřejně hlásit ke svému muži :)
60. Místo, kde chci žít? Chci cestovat, ale nechci žít jinde než v ČR
61. Auto? Nesnáším je a bojím se jich

♥ MŮJ VYSNĚNÝ KLUK ♥
62. Barva vlasů: Hnědá
63. Délka vlasů: Krátká
64. Barva očí: To je jedno žejo... ale On má hnědé :)
65. Výška: Vyšší něž moje
66. Roztomilý/á nebo sexy? Obojí67. Líbat nebo dívat? Dívat, ale jeho i líbat
68. Objímat nebo líbat? Obojí
69. Oblečení: Cokoli co mu bude slušet a nebude to tak drahé, že nebude mít na dárky pro mě :D
70. Hravý/á nebo vážný/á? Nic se nemá přehánět
71. Romantický/á nebo přirozený/á? To se nevylučuje ne?
72. Tlustý/á nebo hubený/á? Zdravý
73. Něžný/á nebo vášnivý/á? A tohle se taky nevylučuje!
74. Přelétavý/á nebo snadno se vázající? Ani jedno
75. Zábavný/á nebo nudný/á? Zabavný
76. "Dělač/ka problémů" nebo "Pan/í Tichý/á?" Obojí je problém

♥ UŽ JSEM NĚKDY ♥
77. Políbil/a cizího člověka: Ne
78. Pil/a alkohol: Ano, ale bylo to na nic 79. Utekl/a z domu: Šla jsem ven přes zákaz, ale nic víc
80. Zlomil/a sis neco? Ne
81. Chodil/a s holkou/klukem? Klukem jo
82. Zlomil/a někomu srdce: On si ho zlomil o mně, za to já nemohu
83. Pohádal/a se s někým: Ano
84. Plakal/a když někdo umřel: Ne
85. Plakal/a ve škole: Ano :-/ dost hloupé co
86. Někoho zabil/a: Snad ne
87. Zamiloval/a se: Ano

♥ VĚRIM V... ♥
88. Bůh: To je sporné...
89. Zázraky: Ne
90. Láska na první pohled: Ano
91. Duchové: Ne
92. Mimozemšťany: Ano, vesmír je dost veliký na to aby nás tu bylo víc93. Druhé já: Psychologie tomu řiká podvědomí, a na to věřím
94. Nebe: Mraky ano, andělíčci ne
95. Peklo: Že je hluboko pod zemí vedro ano, ale čerti ne :)
96. Andělé: Jen hodní lidé...
97. Polibek na prvním rande: Pořadím se neřídím
98. Horoskopy: Jsou úplně vedle

♥ THE END ♥
99. Je tu někdo, koho bych chtěla, ale vím, že ho mít nemůžu? Ne, už se mi ho podařilo získat! :)